Článek
Protože česká kotlina je země rozmanitá, na horách je ještě sníh, jinde naopak už ne - a všude jinde jsme někde mezi tím. Pokud nechceme běhat po silnici, naše běžecké kolečko nabývá mnoho podob. Postupně se tedy doba sněhová, doba částečně ledová a doba blátivá až do konečného období, řekněme - běžeckého komfortu dostane z měst a nížin až do těch hor. Sníh se déle drží v lese, na severních stranách kopců a mezi skalami. Nesmeky, pokud je máte, ještě pravděpodobně bohatě užijete, i když vám ze zahrady lezou sněženky a ptáci řvou jako o život.
Osobně se mi lépe běhá ráno, když jsou cesty po noci ještě trochu umrzlé. Bahno nemusím a nebudu zdaleka jediná, že? Jsou-li pak na takové cestě pruhy starého sněhu s ledem, můžete si vybrat, zda nesmeky nasadíte: Na jakémkoli pevném skupenství vody vás podrží, na bahně ovšem ne. Pár kroků na lesní cestě s posledními ostrůvky ledu titanovým hrotům také nevadí, není-li příliš kamenitá. Nesmeky se dají vzít do kapsy, nebo jen tak do rukou a lehce nazout podle potřeby. Časem také víte, kdy se vám vyplatí je nasadit/sejmout, a kdy risknete pár kroků po ledu, nebo s nimi přeťapete kousek odtáté cesty tak, aby vás manipulace s nimi příliš nezdržela.
Těm, kteří venku běhali celou zimu, nejspíše žádnou novinku nepřinesu. Pokud ale patříte k těm, co právě nyní vylézají z nory a nebydlí zrovna v oblastech, kde už je veškerý sníh pryč, by se následující informace mohly hodit. Aspoň pro pobavení.
♣ Sníh v této době nabývá mnoho podob. Vcelku dobře se běží po krustě z umrzlého sněhu, když se do něj neboříte a není tam zároveň led. Na ten nesmeky ani nepotřebujete. Když to taje pod nohama, oceníte ty nesmeky, které mají více gumy – alespoň částečně vás ochrání od všudypřítomného mokra, které tak rádo leze do bot v jejich špičce a po stranách. Jsou ale těžší. Minimálně prvních pár kroků cítíte rozdíl, když je nasadíte.
♣ Led asi není třeba příliš představovat. Bez nesmeků je lépe se mu vyhnout, nebo jej prostě přejít. Kde pokrývá cestu od kraje ke kraji, jsou nesmeky velkou výhodou, pouze v sebězích bych na ně nespoléhala. Z kopce si zkrátka dejte vždycky bacha. Dobře se ale běží po cestách, kde už zbývá taková ta poslední ledová krusta, kterou snadno prošlápnete. Nebrodíte se bahnem a už to neklouže. Nesmeky mít můžete i nemusíte, tak i tak to nevadí. Jen asi nebudete mít na svém okruhu jen takovouto cestu. (A některý z těch kousků ještě může být silnější, než vypadá. Au.)
♣ Bláto je asi nejnepříjemnější povrch, kterým naše cestičky nyní rozhodně nešetří. Nesmeky vám na něm nepomohou a též většina bot, které na předchozích površích ještě slušně držely, může mít problém. Přijít ze svého tréninku jak po závodě v cyklokrosu chce asi jen málokdo. A tak je to kromě ledu právě bláto, které nejvíce zpomalí náš krok. Ještě tak po rovině, ale čím členitější terén, tím více srandy. Nahoru padat nebudete, dole vás najdou a spadnete alespoň relativně do měkkého.
Záludnosti na trase
Kromě únavy, kdy už příliš nevnímáte, po čem šlapete, máte to jaksi na háku a někdy to i podceníte, vás můžou zaskočit situace, které nejspíš nečekáte. Z takových pádů mohou nastat i zranění, protože na ně tělo nejspíš nezareaguje dostatečně rychle. A nejsou hned vidět. Excelentně uklouznout můžete na tenké vrstvě bahna, kde je to pod tím ještě umrzlé, stejně tak jako na ostrůvcích bez sněhu, kde věříte v bezpečnější odraz – ale ouha, je to také umrzlé. Cesta se také mění v průběhu dne, resp. v průběhu jednoho běhu. Jistě víte, že s oteplením (dopoledne) či přituhnutím (navečer) také cesta mění své vlastnosti. Takže vybíháte po stabilní cestě, vracíte se břečkou, i když mezitím uplynula třeba jen půlhodina.
Čeká-li vás po takových cestách závod, je výhodou znalost terénu. Někdy vám právě nesmeky pomohou utíkat soupeřům, ale i bez nich budete umět běhat po různých předjarních nástrahách, pokud na nich máte naběháno. Jen v závodě poběžíte nejspíše rychleji, než v tréninku. Tak dejte dobrý pozor, abyste si neustlali tam, kde to jinak hravě zvládáte.
Tož, přání na závěr - užívejte běhu i na starém sněhu. A ve zdraví!
