5 dní do startu MS v ultimate frisbee: Jak vidí své šance kapitáni českých týmů

František Fencl - Silence

Momentálně jsme ve fázi, kdy máme natrénováno vše, co bylo třeba do útoku i obrany, a mistrovství světa prověří, jak dobře jsme přípravu zvládli. Teď se soustředíme na to, abychom do turnaje nastoupili sebevědomě v co nejlepší formě.

Tréninky Silence byly jednou týdně, do toho všichni hráči trénovali se svými domovskými týmy. V přípravě jsme odehráli jeden z turnajů anglické ligy a turnaj v Amsterdamu. Dále jsme nedávno uspořádali víkendové soustředění, kde jsme pilovali poslední detaily naší hry.

Přípravu bohužel ovlivnilo zranění několika hráčů a tak jsme se nebyli schopni scházet vždy v plné sestavě. Máme určitě rezervy jak v útočné, tak v obranné fázi a v rozhodujících momentech děláme občas zbytečné chyby, které tým sráží dolů. Naše hra je ale oproti loňsku víc intenzivní a mistrovství ukáže, co zlepšovat dál.

Cíl ohledně umístění nemáme žádný konkrétní, snad jen neskončit hůř, než je naše nasazení. Chceme předvést dobrou hru v každém zápase, nemáme co ztratit.

Proti Buzz Bullets myslím moc šancí nemáme, ty bych řadil mezi pět nejlepších týmů světa. Naproti tomu Freespeed můžeme porazit a jít do horních skupin, ale budeme muset předvést maximální výkon na hranici našich možností, protože oni ho předvedou určitě. Každopádně kvalita bude v Praze obrovská, myslím, že si v případě pádu zahrajeme dobře i v dolních skupinách.

Tomáš je asi nejlepší hráč v republice, který je pro tým přirozenou autoritou a vůdčí osobností s největšími zkušenostmi. Bohužel musel pracovně odjet. Na jeho pozici v útoku nemáme náhradu, takže musíme zátěž rozložit na zbylé hráče. Uvidíme, jak se nám to podaří.

Určitě na nějaký náš zápas. Na podporu z hlediště nejsme zvyklí, ale určitě nás dokáže vyburcovat k nejlepším výkonům. Také zápasy čtvrtfinále a dál budou určitě skvělé a nabídnou divákům to nejlepší ze světového ultimate.

Alena Malá - Hot Beaches

Přípravných akcí bylo více. Odehrály jsme spolu dva české ligové kvalifikační turnaje v kategorii open, kde jsme si vyzkoušely hru proti mužským týmům, a dokonce jsme některé méně zkušené porazily. Hrály jsme také v Amsterdamu a měly dvě víkendová soustředění. Jedno v Mnichově, společně s německými týmy Woodchicas a Jinx, a pak samostatné soustředění, kde jsme se věnovaly hlavně nacvičování obranné a útočné taktiky s ohledem na konkrétní posty jednotlivých hráček.

Zájem hrát na mistrovství v Praze projevilo na začátku 28 hráček. Postupně však některé z osobních či jiných důvodů svou účast vzdaly, takže v přípravě jich zůstalo 23 a z nich jsme vybraly konečných 21. Novými posilami v řadách Hot Beaches jsou 3 hráčky ze Slovenska, které hned po loňském turnaji v Londýně projevily zájem s týmem hrát a do přípravy se zapojily loni na podzim. Také s námi hraje jedna Američanka, která žije v Praze s celou rodinou a s Hot Beaches hraje už druhým rokem.

Letos byla příprava opravdu intenzivní. Každý týden jeden trénink, kterého se účastnily hráčky žijící v Praze, plus celoroční příprava v rámci turnajů. Začaly jsme vlastně už na podzim loňského roku a pokračovaly přes celou zimní sezónu. Mistrovstvím světa v Praze to však nekončí. Chceme se ještě probojovat na finále Evropské ligy do Španělska.

Jediný tým, který známe, jsou Irky. Ty už jsme na turnajích potkaly. Jsou houževnaté a určitě to nebude lehký zápas. Ale na druhou stranu je to ten zápas, který bychom chtěly určitě vyhrát. Ostatní dva týmy neznáme a těžko odhadovat jejich kvalitu. Známe jen jejich nasazení na turnaji nebo v rámci jejich země. Druhý nasazený tým UNO je v současnosti nejlepším japonským týmem. Viděla jsem je hrát ve finále na mistrovství v Austrálii před čtyřmi lety. Kanaďanky Storm jsou nejlepším ženským týmem v regionu Quebec.

Bylo to pro nás určitě velké překvapení, když jsme se dozvěděly, že budeme hrát zahajovací zápas. Bude to velice náročné na psychiku všech hráček, nejvíce pak těch mladých. Doufám, že to nebude mít velký vliv na naši hru, a také uvidíme, jak si s tím poradí soupeřky

Úspěchem by bylo tuto pozici vůbec udržet. Těch dobrých týmů přijede opravdu hodně, a přestože náš tým šel v posledních letech hodně nahoru, pořád to není dost na světovou špičku, ale uvidíme. Zatím jsme neměly moc příležitostí porovnat své výkony s tak dobrými týmy, jako jsou ty americké, kanadské či japonské. Určitě bychom nechtěly spadnout do dolní skupiny o 25. až 32. místo.

Letos mám opravdu pocit, že jsme něco dokázaly. Že držíme spolu jako nikdy předtím a že spolu dokážeme hrát kvalitní ultimate. Doufám, že v tom budeme pokračovat, i když si pár klíčových holek dá nějakou tu mateřskou pauzu. Ale máme hodně mladých, nadějných hráček, tak doufám, že to půjde dobře a směle dál.

Myslím, že se můžeme těšit na spoustu kvalitních zápasů a to nejen ve finále. Při tak vysoké kvalitě týmů bude na co koukat po celou dobu. My jako hrající tým si těch zápasů tolik neužijeme, ale všem vřele doporučuji shlédnout co nejvíce zápasů a to ve všech kategoriích. V Austrálii jsem byla nejvíc u vytržení asi z ženského finále, kde proti sobě hrály dva japonské týmy MUD a UNO.

Michael Hron - Velká Morava

Tým Velká Morava vznikl pro účast v české lize a to v roce 2008 spojením univerzitních týmů Brna a Olomouce. Dnes už je sice většina hráčů mimo univerzitní půdu, ale za tým hrají stále. Tým pro mistrovství tvoří vedle kmenových hráčů VM několik dalších hráčů z českých klubů. Z původních asi 30 lidí jsme jich vybrali 20 a ti se pak účastnili soustředění a přípravných turnajů.

Naše příprava se skládala z jednoho soustředění a tří turnajů. V rámci přípravy jsem také vypracoval individuální tréninkový plán pro zlepšení kondice, který každý plnil sám. Vzhledem k tomu, že část týmu trénuje v Brně, část v Praze a část v Olomouci, museli jsme se předem domluvit, co kdo bude trénovat, a na turnajích a soustředění jsme pak pilovali taktiku a herní situace.

Úvodní turnaj v Chrasti byl hlavně o tom, aby si na sebe hráči v týmu zvykli. Švýcarská Talampaya už byla jiný oříšek se spoustou dobrých týmů ze zahraničí. Pro mnoho hráčů to byl první takto velký turnaj v kariéře a bylo třeba otužit i jejich psychiku. Zde už jsme zkoušeli různé herní situace a taktiky. Po tomto turnaji už jsem také musel s pomocí dalších vybraných hráčů vyjít na světlo s konečnou sestavou pro mistrovství. V Rakousku na Twist & Drink jsme se museli obejít bez několika klíčových hráčů, ale i tak se nám turnaj vydařil a vyhráli jsme ho. Myslím, že to všechny posílilo. V tomto týdnu nás ještě čeká přípravný zápas v Praze proti týmu Credo z Nového Zélandu, čtrnáctým nasazeným, což bude dobrá zkouška, jak je tým připraven.

Vím jen to, jaké je jejich nasazení podle světové asociace, a taky to, že i oni přijedou určitě se stejným nadšením jako my. Jako kapitán týmu jsem se pokoušel o nich něco zjistit, díval se na jejich stránky na webu a hledal o nich videa, ale moc informací jsem nenašel. Nevím tedy, jaké jsou naše šance na vítězství, vím jen, že je velká šance pro nás všechny si zahrát ty nejlepší zápasy v životě. Pro tuto šanci do Prahy jedeme a tento sen si chceme všichni splnit. Jestli nám bude přát štěstí, tak třeba dosáhneme na nějaké dobré umístění.

To trochu navazuje na to, o čem jsem teď mluvil. Mezi týmy jsou i takové, které znám a hrál jsem proti nim, ale jsou tam i takové, které jsem nikdy neviděl. A hlavně také některé týmy se od té doby mohly dost zlepšit nebo už hrají v jiném složení.  Každopádně náš cíl je umístění někde kolem 25-30. místa, což se může zdát málo, ale konkurence bude obrovská.

Nevím, jestli to, co teď řeknu, je zrovna nejsilnější stránkou našeho týmu, ale mělo by to patřit ke každému sportu. Je to hrdost hráčů v týmu, že mohou hrát na mistrovství světa klubů a že budou reprezentovat Českou republiku. A věřím, že do toho dáme všechno. Po zkušenostech z přípravy mohu říct, že takového týmového ducha a oddanost věci, jsem nezažil, co hraju ultimate. Každý hráč v týmu udělá maximum pro to, aby jeho výkon byl ten nejlepší. Utlimate je týmová hra, a pokud budeme hrát jako tým, bude náš výkon o to lepší. Po našem vítězství v Rakousku jsem na týmovou diskusi napsal: "Jsem moc rád, že se tým naučil používat i tolik opomíjenou, ale velice účinnou zbraň při kolektivních sportech, a tou je disciplína a předem domluvená týmová taktika."

Ultimate frisbee je kouzelné v každé kategorii. Proto ho hrajeme a je jedno jestli v kategorii open nebo mix. Je pravda, že mix je z mého pohledu o něco lehčí, to ale nemělo vliv na rozhodnutí startovat v této kategorii. Navíc v kategorii open již hraje za Českou republiku tým Silence a ženskou reprezentují Hot Beaches. Mix nám přišel jako nejlepší varianta a jisté je, že budeme držet palce i našim ostatním týmům.

Nejvíce se těším na atmosféru mistrovství, na spirit of the game světové úrovně, na hru se svým týmem.