Článek
Tři týdny od prodělaného infarktu jste se v brněnském derby s Valosunem vrátil k týmu Gambrinusu. Proč jste ale koučink přenechal asistentu Havlíkovi?
Protože vedl dobře družstvo v předchozích ligových duelech i v Eurolize v Gdyni. Já chtěl po čase spíš nasát atmosféru a být holkám během utkání blíž.
Kdy se vrátíte definitivně?
Ve středu k prvoligovému střetnutí do Trutnova ještě nejedu, pak už ale převezmu zodpovědnost za přípravu týmu. Chci znovu řídit všechny tréninky a rád bych plnohodnotně vedl tým i v 1. kole play-off Euroligy proti Pécsi.
Už se cítíte v pořádku?
Naštěstí ano. Stejný názor sdílejí při kontrolách i lékaři, ale podotýkám, že jsem se na jejich radu během rekonvalescence absolutně vyvaroval stresu.
Dokážete se i během vypjatých zápasů nerozčilovat?
Nevím, zda to vůbec jde. Zejména vyrovnaná utkání Euroligy totiž přinášejí velké emoce a trenéra plně pohlcují. Určitě si však už teď na lavičce některé herecké výkony odpustím. Nebo se aspoň budu snažit nedotahovat je do úplného konce.
Neuvažujete o tom, že byste se raději přesunul z postu kouče třeba na pozici ředitele brněnského klubu?
Ta doba přijde a není zřejmě daleko. Je mi 61 roků a trénovat nemohu donekonečna, možná už po letošním ME ukončím působení u národního týmu. Teď ale myslím hlavně na to, abychom s Brnem vyřadili Pécs.
V Eurolize obhajujete triumf, věříte v postup do Final four?
Pokud přejdeme přes Pécs, čekal by nás zřejmě ve čtvrtfinále silný Spartak Moskva. Byl by to strašně těžký soupeř, ale věřím, že holky překonaly předvánoční výrazný pokles formy a zdá se mi, že se zvedají. K euroligovému play-off tudíž hledím s mírným optimismem, i když tak skvostnou sezónu, jako při evropských triumfech Brna i reprezentace, lze jen těžko zopakovat.
