Článek
Češky si čtvrtfinálovou výhrou nad Chorvatskem již zajistily účast v kvalifikaci o olympijské hry, čímž splnily cíl, s nímž do Polska cestovaly. "Cíl je sice splněný, ale když už jsme došly až takhle daleko, tak chceme dojít ještě dál," uvedla v dnešním rozhovoru s ČTK kapitánka Veronika Bortelová. "Když už jsme tady, tak proč nepřivést domů nějakou placku? Myslím, že teď to může být už jen lepší a nemusíme přijet domů s prázdnou. Rusko je hratelný tým a ukázaly jsme, že na ně můžeme zahrát. Rozhodně se mají čeho bát," doplnila pivotka Zora Škrabalová.
S Ruskem se Češky utkaly už v osmifinále a prohrály 55:69, ale teď věří, že půjde o zcela odlišné utkání. "Ten zápas nám vůbec nevyšel. Pokud předvedeme náš obvyklý basket, tak to může být vyrovnané utkání. Snad se šťastným koncem pro nás," mínila Michaela Zrůstová.
Pomoci má i fakt, že bude mít český výběr velkou podporu. "Od postupu do semifinále ze všech stran slyšíme takové to: Hele dejte jim to. Natřete jim to. Hrajte i za nás. Je vidět, že tu fandí nám," řekla Škrabalová.
Podpora dorazí také v podobě rodinných příslušníků a známých. "Pár rodičů se přijelo podívat. Mezi nimi i taťka se ségrou. A i u nás doma v našem městečku to prý pěkně frčí a lidé si tam zamlouvají všech pět hospod, aby nás mohli sledovat," uvedla Zrůstová, která bude mít proti Rusku zvýšenou motivaci. "Mám dohodu s naším atletickým trenérem, že když vyhrajeme, tak bude muset vypít pár piv. On snad nikdy žádné nevypil, takže ho to zabije. Já pít nebudu. To bych přece nezvládla," dodala s potutelným úsměvem rodačka z Tábora.
Také Bortelová bude mít podporu z domova. "Mě mamka přijela i s přítelem už do Bydhoště, pak přijel i brácha zrovna na to osmifinálové utkání s Ruskem. Takže teď doufám, že když přijedou, tak nechají bráchu doma, aby nám zase nepřinesl smůlu. Sorry brácho, nejezdi," prohlásila Bortelová. "Hlavní je, aby na zápas koukal přítel spolu s mamkou. Dělá to od začátku turnaje a vychází to. Teď na Chorvatsko měl nabídku se jít koukat do hospody, ale odmítl to, aby neporušil vítězný rituál. Pak mi hned psal, že jsme vyhrály díky nim, že se zase koukali dohromady," dodala.
Sama sice tvrdí, že moc pověrčivá není, přesto má svůj rituál. "Je pravda, že když jdu do základu, tak jdu jako první. A když chtěla jít Ilča Burgrová včera první, tak jsem ji nepustila. To je asi z pověrčivosti. Ale to je asi jediný můj rituál," řekla Bortelová. Podobně jsou na tom i jiné hráčky. "Že bychom nosily vítězné spodní prádlo, to ne. Talismany vozí náš fyzioterapeut, ale jinak na pověrčivost a talismany je u nás pan trenér Blažek," doplnila Zrůstová.
To trenér dokonce z pověrčivosti odmítl prozradit, jaké má talismany. "Talismanů mám několik. Myslím, že je to krásné, když má někdo nějakého toho talismana. Někdy selžou, takže jsem na ně pak naštvaný, ale zatím fungují. Jednoho talismana mám pětadvacet let, dala mi ho manželka, když jsem jel do zahraničí trénovat," svěřil se Blažek, který dokonce zažil s talismany kuriózní situaci. "Řešilo se, zda nemám astma. Když totiž chci políbit talisman, tak to asi vypadá, že dýchám nějaké dýchátko," uvedl.
Právě dodržování rituálů prý pomáhá udržovat klid a pohodu v týmu. "Dokonce bych řekl, že tohle je tým s velkým T. Nikdy neměl ponorkovou nemoc. Holky si velmi dobře sedly," míní kouč a hráčky s ním souhlasí. "I když se tým oproti loňskému mistrovství světa z poloviny změnil, tak parta je pořád stejná. Všechny si jako lidi rozumíme. Je to pak vidět i na hřišti. Já to tmelit nemusím, holky se umí tmelit dobře samy," řekla Bortelová.
Kapitánka týmu sice patří k hlavním iniciátorkám vtípků a zábavy, ale ostatní hráčky jí zdatně sekundují. "Na vtípky je nás tady víc. Je super, že se o dobrou pohodu nestará jen jeden člověk, ale že perly hází půlka družstva. Třeba Péťa Kulichová je sice tišší člověk, ale zase když něco řekne, tak to stojí za to. Každý má to svoje," dodala Bortelová.
