Článek
Rodina, práce a zase bazén. Ten více než kdy před tím. Takový je i nadále její životní kolotoč.
„Dřív jsem po akci mívala k bazénu odpor, teď ne, skočila jsem do běžných dávek a trenér mi začal i přidávat,“ říkala plavkyněvozíčkářka při včerejším pražském vyhlášení hvězd sportu postižených.
V devětadevadesátém ji zařadilo mezi tělesně postižené chronické onemocnění. Ale na plavání, jemuž se věnovala, nezanevřela. Stíhá i práci. „Plavání mě dál baví, u počítače a psaní článků si čistím hlavu,” podotkla matka pětiletého Honzíka. I ten už plave. Sama se ve svých dvaatřiceti nenabažila úspěchů. Letos ji čeká ME v Reykjavíku. „Ještě bych chtěla překonat svůj rekord ze znakařské padesátky,” vysnila si další cíl na trati, na níž je léta neporazitelná.
Po úspěších též pocítila, že ke sportování má lepší podmínky než před lety. „Peníze z práce už nemusím vrážet do sportu.”
