Článek
Berete desáté místo na rozloučenou se šampionátem?
Jsem spokojená. Myslím, že druhý závod byl lepší, kdyby se takhle povedl i ten první, mohlo to být ještě o dvě místa lepší. Ale desítka je dobrá.
Užila jste si závod bez stresu s vědomím, že výsledkově už tu máte splněno?
Byla jsem klidnější než na patnáctce a v hlavě měla, že by desítka byla fajn.
Před závodem jste si něco pro sebe říkala. Co?
To nemůžu říct. (úsměv) Ale občas si takhle něco povídám. Na pětistovku je třeba se hodně soustředit, každý krok musí člověk jet na maximum. A nebýt moc přehecovaný, to se mi také stává. Je třeba i používat rozum, abych věděla, co na trati dělat.
Chválil vás i trenér Petr Novák, prý už před závody nejste tak uzavřená.
To jsem trochu pořád, ale co tak sleduji, tak to bývají všichni.
Martina Sáblíková říkala, že jste každá jiná. Ona potřebuje před závodem nastartovat, vy spíše pochválit.
To je fakt, jsme úplně rozdílné. Už jsem si všimla, že když jde na start naštvaná, je to dobré, ale já zase potřebuju klid a vědět, že jde všechno podle plánu. Jsme jiné.
Promítáte si před startem v hlavě celý závod?
U pětistovky a kiláku ano, tam je důležitý každý krok. Na pětistovce mi to občas nevyjde, trochu tam baletím, takže si ji promítám, abych věděla, co dělat.
K rychlobruslení jste přešla od hokeje, už cítíte, že máte techniku jízdy zcela zvládnutou?
To si nemůže říct skoro nikdo, pořád je hodně co zlepšovat. Jiné to je v tréninku a pak v závodě, kde třeba tu zatáčku nezvládnu, jak bych měla. Jde o přenesení toho tréninku do závodu.
Teď už se těšíte do lázní na posezónní relaxaci?
Hodně. Ještě jsem si ráno říkala, ať nad tím nepřemýšlím, že mě ještě čekají dvě pětistovky, ale už se těším. Je potřeba, aby si tělo i hlava odpočinuly.
Martina Sáblíková říkala, že se stejně nevydrží válet. Vy ano?
Já asi jo. Já si i plánovala, kam bych jela, jestli na dovolenou s Martinou, s rodinou, ale i kvůli všemu letošnímu cestování jsem zvolila lázně. Ještě jsem tam nebyla, tak jsem celkem napnutá. I když Marie (doktorka Bulíčková – pozn. red.) říkala, že tam nebudeme jen ležet v bahně, ale budeme i cvičit. Takže mi trochu zkazila náladu… Ba ne, dělám si srandu. (úsměv)
Potkáte se ještě občas s úspěšnou snowboardistkou Evou Samkovou, vaší spolužačkou z Vrchlabí?
Jsem s ní v kontaktu, samozřejmě hlavně díky internetu, sleduju, jak závodí. Teď jsme si dlouho nepsaly, ale když jsem doma, tak něco prohodíme.
Budete si vyměňovat zkušenosti z předolympijských testů v Soči?
Nevím, bavily jsme se spolu dřív o Vancouveru, ale tam to ještě Evě nevyšlo. Většinou ale řešíme stejně spíš takové srandičky. (usmívá se)
