Článek
„Jsem šťastný! Buďte taky, mohlo být zlato, ale hrál jsem s kartami, které byly, a dal jsem do toho všechno. Skončil jsem těsně pod vrcholem. Vydal jsem ze sebe všechno a jsem strašně spokojený," napsal český silák na svůj facebookový profil z Columbusu. Jediný, kdo ho překonal, byl Kevin Faires z USA, který byl po prvním dnu bojů druhý.
První čtyři šli do nedělního finále. Více než třicet jmen se postavilo v sobotu do závodu. Po čtyřech disciplínách Tkadlčík vedl. Z první pozice šel spát. V neděli bojoval na hlavním pódiu. Finále, kde rozhodovaly další dvě disciplíny. Přenášení více než metrákových sudů, zvedaní činky nad hlavu, běhání se závažím, mrtvý tah, zvedání koulí, část příběhu, kterým strongmani žijí.
Slova se naplnila, byla to velká bitva
„Dominoval jsem sobotnímu závodu, porazil 30 borců o 11 bodů, v neděli mi chybělo tři čtvrtě bodu na vítězství. I tak to je přece skvělý," zopakoval Čech, který má nyní před sebou obdobnou soutěž, tentokrát v Austrálii, kde loni nenašel přemožitele.
„Na vážení jsem se okamžitě dal do řeči s Kanaďany, Afričany, Brity, vypadá to prozatím na přátelský závod, ale nechci předbíhat. Konkurenci už trošku znám a myslím, že to bude opravdu velká bitva o finále," odhadoval konkurenci Čech v pátek před vypuknutím akce v Columbusu.
I když uspěl, najde Tkaldčík ty, kteří to budou vidět možná jinak. "Druhé místo na nejtěžším závodě světa? Beru! A navíc. Vždycky bude někdo hledat chyby v mém chování a bude mě soudit a říkat jaký jsem moc a jaký málo, co jsem měl udělat jinak, jak jsem měl a mám trénovat, jak mám žít a že jsem neměl říkat., že jedu vyhrát. Pravdou ale je, že dělám upřímně to, co cítím, a vy soudíte Jirku, kterého vidíte svýma očima, neberu si to proto osobně a nikdy nebudu. Můj pohled na sebe sama je realistický a ten pravý, vím jaký jsem, vím za čím jdu."