Rubriky:

Vodní sporty

Miss dobrodruhovi plavby nerozmlouvá

27. prosince 2007 10:30 - PRAHA

Týdny na vodě. Bez lidí, bez komunikace. Toho si nezřídka dopřává David Křížek. Úspěšně brázdí moře. A spřádá další plány. Snad i na plavbu kolem světa. Zatím zdolal Atlantik. 4400 námořních mil. A též spoustu soupeřů. „Je to pro mě nejvíc, čeho jsem dosáhl,“ hodnotí s odstupem podzimní prestižní plavbu.

 

Yacht club RODOP

Jako první Čech se pustil z francouzského La Rochelle u pevnosti Boayard do brazilského Salvadoru de Bahia. S 6,5 metrů dlouhou jachtou Atlantik FT byl třetí v pořadí sériových lodí, dvaadvacátý absolutně. To vše za 27 dnů.

„Přitom teprve loni v lednu jsem se začal učit manévry,“ říká suchozemec bojující s jachtaři z přímořských zemí. Vzorem mu býval Richard Konkolski, Čech žijící v Americe. „Proti němu jsem toho ale dosáhl sotva desetinu,“ zůstává na zemi čtyřiatřicetiletý dobrodruh z Plzně.

Táta ho odmala bral na loď. Ve čtyřech se plavil poprvé, v šesti na ní premiérově spal, ale žádná divočina. Kotvila 20 m od břehu na Lipně. Od deseti zkoušel malou loď Optimist. „Do osmnácti jsem pokračoval kvůli partě, závody byly zpestřením. Pak se otevřela cesta do světa,“ připomíná. A moře ho okouzlilo. Třikrát zdolal Atlantik. S turistickou lodí, pak ve dvou na katamaránu. A teď sám.

Zásnuby na kouzelném ostrově

Postrádá doma hukot vln? A dobrodružství? „Spíš příjemnější podnebí, jako je třeba v Brazílii,“ naráží na poslední projekt, který završil v Jižní Americe, na kouzelném ostrově Morro zásnubami s Lucií Váchovou, misskou a rosničkou z obrazovky. Teď si rád doma dopřál oslavy Vánoc. „Ctím svátky. Jen jednou jsem 25. prosince vyrážel na moře.“

Chystá se psát knihu o předešlé plavbě, ale spát mu už nedá další pokus na větší lodi. „Ptal jsem se přítelkyně, co ona na to. A mám její podporu. Ona zase stíhá hned dvě vysoké. Zastavit mě může spíše ekonomická situace,“ líčí.

Co ale přítelkyně říká ožehavým situacím, které na moři nastávají? „Je se mnou občas na závodech. Třeba ve slunné Francii se jí líbí. Horší je, když přišla najednou řeč na opuštěnou loď soupeře, pro kterého musel vrtulník. A ještě hůře, když to během chvíle devět lidí smetlo a některé lovili v bezvědomí,“ připomíná. Sám takový problém nezažil, přesto přiznává, že strach je jeho průvodcem. „V každém závodě. Ke každému, třeba i jen krátkému přejezdu ze Slovinska do Chorvatska se musí přistupovat zodpovědně, i když to svádí. Člověk si zvyká. Dá autopilota na odskočení, na jídlo...“ tuší nástrahy. I proto rád křtil novou knihu Jachting od A do Z. „Češi jezdí na Jadran někdy jako na rybník, je otázku času, než se něco stane.“

Komunikace je zakázaná

Při závodech je odkázán sám na sebe. „Komunikace je zakázaná, pouze můžeme satelitem přivolat záchranu. Vrtulník má ale dolet jen 200 mil. Letadlo může shodit něco potřebného, lodě se ale dočkáte třeba až za 24 hodin,“ líčí záludnosti.

Jak se připravit na samotu v oceánu? „To nejde. Ani nejsem samotářský typ. Ale má to něco do sebe, na moři poznáváte jiné dimenze, i jakýsi vnitřní hlas. Najdete třeba čas si na chvíli lehnout. Ale cosi vám nedá a ještě vše kontrolujete. A vyplatí se to, když třeba za plachtou v závětří jsou světla lodě, na kterou můžete narazit do 15 minut, a alarm je nastavený na dvacetiminutový spánek. Pud sebezáchovy funguje.“

Coby trenér má i olympijské zkušenosti. Pracoval pro Lenku Šmídovou, stříbrnou z Atén 2004. Peking ho nechává v klidu. „Tam by ani olympiáda být neměla,“ přidává se k odpůrcům her v Číně. A neláká ho ani podoba běžných jachtařských soutěží. „Je to o byznysu a o reklamě. Závodníci spolu kamarádí jen proto, aby od sebe vytahali informace. Na oceánu je to jinak. Můžu jít i za tou největší ikonou, vždyť nikdo nikdy neví, kdo koho bude potřebovat. Je to jiný sport.“

Václav Procházka, Právo

Zrušit


Časová osa: Vodní sporty

Filtr článků - Vodní sporty