Článek
"Budu ráda, pokud se nervozita přetaví v takový výsledek," usmívala se Kvitová po jednoznačné výhře 6:1, 6:0 v 1. kole nad Kiki Bertensovou z Nizozemska. "Nevěděla jsem, co od sebe čekat, ale podávala jsem dobře a to bylo důležité."
Kvitovou většinou před zápasy sužuje velký stres a nervozita. Třeba loni před finále ve Wimbledonu měla tak stažený žaludek, že se ani nemohla najíst. Podobné to bylo před třemi lety, kdy poprvé jako obhájkyně titulu zahajovala druhý den na centrkurtu. "To jsem se opravdu třepala a necítila se vůbec dobře," vzpomínala.
Tentokrát nastupovala do zápasu s menšími obavami, jak zápas zvládne. "Až mě to překvapilo. Ale bylo to v pohodě a od prvního míče jsem se cítila dobře, takže to bylo o dost lepší. Ty zkušenosti, které za ty roky mám, mi pomohly," řekla.
Vedle zkušeností se opět projevilo kouzlo Wimbledonu, které v Kvitové probouzí zabijácký instinkt. "Když jsem vstoupila na kurt, tak to byl hrozně hezký pocit. To oživnutí, ta pozitivní atmosféra tam dneska byla," popsala Kvitová.
Na servisu ztratila jediný fiftýn
Před zápasem s Bertensovou si pustila svůj loňský duel 3. kola s Venus Williamsovou z USA a při utkání si vzpomněla na finále s Kanaďankou Eugenií Bouchardovou, které rovněž uštědřila ve druhé sadě kanára. "A po zápase jsem si uvědomila, že to nebylo úplně špatně zvládnuté 1. kolo," řekla Kvitová.
Po utkání se od trenéra Davida Kotyzy dozvěděla, že při vlastním podání prohrála jediný míč. "A zrovna jsem dala debla. Byla jsem naštvaná," smála se a k situaci doplnila: "Určitě je to hodně zvláštní úkaz. Chtěla jsem ještě risknout druhý servis za stavu 5:0. Ale to nevadí. Myslím, že i jeden ztracený míč na servisu je docela dobrý."
Při servisu se začala cítit dobře poprvé den před zápasem. "Začal mi lítat, ale to bylo poprvé. Tréninky měly vzestupnou tendenci," řekla Kvitová, která poprvé před Wimbledonem neodehrála kvůli nemoci na trávě ani jeden zápas. "Sice jsem se bála, až tady začnu trénovat, jestli mě něco nebude tahat, ale všechno je dobrý," podotkla.
I její zdravotní stav se každým dnem lepší. "Ještě mám pořád rýmu, ale to není nic neobvyklého. Už jsem skoro dobrá," řekla a zaťukala to na dřevo. Povzbuzením byla snadná výhra i fakt, že po nemoci nehrála vyčerpávající duel. "Je dobře, že jsem nehrála tři sety. Nemusela jsem moc bojovat, nechávat tam dost energie," řekla.
