Článek
Jaká je bronzová olympijská medaile?
Super. Moc jsem na ni ještě nekoukala, ale vím, jak vypadá, protože mi ji na apartmánu ukazovala Verča Vítková. Přišla jsem a ona hned: „Podívej, jaká je.“ Já jí to teďka taky ukážu.
Na stupně vítězů jste radostně vyskočila, ani vás po závodě nebolely nohy?
Ne, vůbec mě nebolely. Jak byla trať hupsavá, neměla jsem čas se moc unavit. Na stupních to bylo krásné, dole stál celý tým. A jak jsou Julia (Mabileauová) a Michi (Moioliová) nadšené, přenášely to i na mě.
Co jste stihla od finálové jízdy do vyhlášení?
Vysprchovat se a navečeřet, dala jsem si nudle. Myslela jsem, že budu mít víc času. Pak už jsem musela jet. Něco jsem zapomněla, vracela jsem se, rukavici mi odfoukl vítr... Bylo to trochu divoké.
Už jste viděla svou finálovou jízdu ze záznamu?
Ne, ani nevím, jestli na ni chci koukat. Už v průběhu jízdy jsem cítila, že to nebylo nic extra. Podívám se až za týden, abych si nekazila náladu. (úsměv)
Už jste stihla zavolat domů?
Doma byli pořád vzhůru, jeli od osmi do osmi. Když jsem jim volala, říkali, že nepůjdou spát, ale máma už usnula, nevydržela to. Ségra nešla do školy, užívají si to...
Po závodě jste se těšila na pivo do Českého domu, těšíte se i v této zimě?
Jasně, já se zahřeju a už bude dobře.
