Hlavní obsah

21 dní do maratónu. Zklamání a zdolání mety

Praha

Zklamání. První trénink jsem nedokončil podle plánu. To byla sobota. A chyba se vyskytla na mé straně dvorce, řečeno tenisovou terminologií. Ale druhý den pravý opak. Uběhl jsem na jeden zátah vzdálenost, která byla ještě před týdny pouze bájnou metou.

Foto: Milan Malíček, Právo

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.

Článek

Tak jdeme pomalu do finále. Ale než k němu samotnému dojde, ještě budou následující tři týdny krušné, což se potvrdilo v týdnu předchozím. Celkem jsem absolvoval pět tréninků, které měly svá specifika.

Libor Kalous a René Kujan jsou redaktoři Běhání na Sport.cz. Libor s běháním začíná, René s ním zatím ještě nekončí. Jeden nemá téměř žádné běžecké zkušenosti, druhý třeba oběhl ostrov Island stylem 30 maratónů za 30 dnů. Libor trénuje na svůj první maratón, René mu pomáhá při přípravě a přispěje i dobrou radou. Dá to ten Libor v květnu pod čtyři hodiny?

První trénink: Tři kilometry volně, poté deset táhlých kopcovitých výběhů v rychlosti, která v daný okamžik šla. Poté dva kilometry na vyklusání. Celkově jsem dal této jednotce padesát minut.

Druhý trénink: Devadesát minut běžet v kuse, abych si zvykal na déletrvající zátěž. Nakonec jsem uběhl osmnáct kilometrů. Když jsem zastavil, překvapilo mě, že jsem nebyl mimo. Navyšující dávky tělo postupně přetváří a to stává se více odolným. Ale dvaačtyřicet kilometrů bude určitě něco jiného.

Třetí trénink: V podstatě přes kopírák jako předchozí den. Jelikož šlo o třetí trénink ve třech dnech, byl jsem rád, že nastal den volna. Těchto devadesát minut bolelo více než den předtím. Ale není se čemu divit.

Čtvrtý trénink: Mělo jít o desítku v rychlejším tempu. Tu poslední jsem dal za 47 minut, tak jsem se chtěl zlepšit, ale ouvej. Oběd v podobě hamburgeru a hranolek, na které chuťové buňky dostaly zálusk, zhatil plány. Dal jsem polovinu a musel zastavit. První trénink, který jsem nedokončil. A to kvůli své chybě. Takže dobrá zkušenost pro budoucnost. Tady musí vyhrát hlava.

René: První tréninkový polo-výpadek za více než tři měsíce přípravy? To je skvělý výkon! Tréninkový plán je svatý, to je jasná věc, ale selský rozum má vždy ještě trochu navrch, má ještě větší svatozář. Pokud tělo vysílá jakékoli jasné pokyny „Dneska vážně ne, soudruhu!", poslechněte ho. Ať už jste do sebe nacpali něco, co jste neměli, nebo se ve vašem organizmu hnulo cokoli nesprávným směrem, nepodceňujte to. Hlava je sice mocná čarodějka a kdekdo z nás gerój, ale fyzikální a chemické zákony platí pro všechny.

Pátý trénink: Poslední, nedělní a krásné rozloučení s týdnem. Úkol zněl - uběhnout pětadvacet kilometrů. Na čase nezáleželo, prostě to dát. Nikdy předtím jsem takovou distanci neběžel. Takže otázka - co bude? Bylo. Za 140 minut jsem stopnul sporttester a byl rád, že nohy zastavily. Tento týden uběhly 72 kilometrů. Díky, holky.

René: V poslední fázi přípravy se upínáme k nejsvětější trojici ‒ dlouhý běh, tempový běh a silový běh. U prvního neřešíme čas, ale tak říkajíc „na pohodu" běžíme dlouhou distanci. Tempový běh je jasný. Ve vysokém tempu, zato však výrazně pod hodinu. A do třetice budujeme sílu v kopcích nebo na schodech. Neustálá změna zátěže by neměla nechat ležet ladem ani jedno svalové vlákno, ať již pomalé či rychlé. Na výrazně jiný druh pohybu a délku jeho trvání se musí připravit nejen kostra a svaly, ale také metabolismus. Tělo si postupně zlepšuje zásobování energií a vytrvalost stoupá vzhůru.

Reklama

Související témata: