První závod za námi – a co dál?

A co tedy dál udělat tak, aby nám i další závody i samotný trénink přinášely radost? Především jedno – dále běhejte! Úspěšně doběhnutý závod a následná regenerace, mnohdy i povolená flákárna po něm v kombinaci s pracovními a rodinnými povinnostmi by rozhodně neměla vést k tomu, aby se běhání dostalo na druhou kolej. Pocit, že jsem dosáhl svého, někoho nakopne k dalšímu úsilí, ale snadno se může dostavit i pocit, že nějak není do čeho píchnout. Po týdnech přípravy a vrcholu v podobě závodu je třeba pár dní relaxovat, ale může se snadno stát, že už u toho zůstanete. Berte proto i volno jako součást tréninku – ostatně regenerace součástí tréninku je a je stejně důležitá jako trénink sám.

Jaký byl? Podařilo se? Lezli jste další dva dny po čtyřech, ale už se těšíte na další? Bezva! A pamatujete si na ty chvíle obav všeho druhu, které vás provázely přípravou, stupňovaly se s blížícím se startem – a jak stačilo pár kroků na to, abyste je nadobro nechali kdesi za startovní čárou? Poslední jste nejspíš nebyli, krize žádná nepřišla a vypadali jste u toho taky docela dobře. Nebo jste uzavírali startovní pole, ale víte jen vy, že to zkrátka máte těžší: vyhrabali jste se ze zdravotních trablů, bojujete s větší nadváhou, nebo se vám před pár měsíci narodila dvojčata? Premiéru máte za sebou a nyní už se budete jen zlepšovat. Aspoň do doby, než narazíte na svůj strop, který může být různě vysoko. A nikdo z nás na začátku neví, kde ten jeho strop právě je.

Mrkněte tedy na termínovku a vyberte si další závod(y), dokud jste ještě v tom správném rozpoložení. Vybírejte samozřejmě realisticky – pokud bylo při závodní premiéře vaším cílem uběhnout pět kilometrů, těžko to bude hned maraton. Můžete ale své nároky stupňovat – teď to bylo pět, na jaře to může být deset, další rok půlmaraton. Nebo budete běhat krátké krosy a postupně přidávat na délce i převýšení.

Po doběhu se určitě neflákejte na vavřínech. Ať dopadl jakkoliv a byl jakkoli dlouhý, nezapomeňte na tyto tři důležité věci:

1. Pořádně vyklusat! Zvolna klusejte nebo choďte minimálně deset minut, nejlépe hned poté, co se za cílem seberete. Uklidníte tak oběhový systém roztočený na nejvyšší obrátky a nastartujete proces regenerace ve svalech, které dostaly zabrat – prokysličí se a lépe i dříve se odplaví kyselina mléčná. Pokud není zbytí a musíte hned sednout do auta, vyklusejte určitě co nejdříve doma.

2. Regenerace. Alespoň půlhodinový výklus zařaďte i následující den, i když to bude trochu bolet a budete mít pocit, že sotva lezete. Svaly se dále prokysličí a únava odejde dříve. Pokud to neuděláte, se „svalovicí" se budete potýkat mnohem déle. Volno si dejte až den poté, a pokud chcete, dojděte si do bazénu nebo na masáž. V dalších dnech, podle délky a náročnosti závodu, zařazujte postupně další trénink. Nezapomeňte na pravidelný přísun tekutin a živin.

3. Rozeberte si závod a stanovte další cíle. Jak se běželo? Bylo to tak akorát, nebo s nějakou rezervou? Překopli jste start, nebo vám to netáhlo v kopcích? Znovu se v hlavě proběhněte tratí a představte si, zda a jak by se dalo v některých úsecích běžet lépe. Přesuňte se do budoucnosti a představte si, jak poběžíte stejnou trasu třeba za rok. Zaběhli jste, co jste chtěli a čekali? Co se podařilo nad očekávání? Kde se stala chyba? Co je třeba vylepšit v tréninku?

4. Jaká bude vaše další výzva a kolik jich bude, záleží už jen na vás. Tedy běhejte, závoďte, zrychlujte!