Hlavní obsah

Cesta, která může změnit životy: 1000 českých kilometrů za 22 dní

Praha

Někdy do toho musíte praštit, ukázat se, aby se svět pohnul trochu jiným směrem. A nemusí jít o nové vědecké objevy, přistání na Jupiteru. Stačí běhat, i když v tomto případě pár let. Redaktor behani.sport.cz René Kujan se rozhodl, že na tři týdny zavře dveře svého obydlí a vyrazí běhat po Česku. Pokusí se zdolat za 22 dní, 7 nejvyšších vrcholů, 7 nejvyšších pohoří. Za tři týdny uběhne okolo 1000 kilometrů, a to pro podporu neziskové organizace České asociace paraplegiků. I vy se můžete přidat a pomoci vozíčkářům s poraněním míchy.

Foto: czepa.cz

Za pár dnů vše vypukne. Start je v plánu na 5. června na 11 dopoledne.

Článek

Pro netrénovaného jedince jde patrně nyní o stav hodný studeného obkladu, ale René Kujan proběhl Island křížem krážem, jeho nohy poznaly více než sto maratónů. Jeho další mise startuje 5. června v 11 dopoledne na nejvyšším vrcholu Šumavy.

„Sedm nejvyšších vrcholů našich pohoří a všechny vyběhnout? A ještě k tomu za 22 dní? To není výzva, ale naprostá šílenost. Představa, co to udělá s organismem, jaký to bude nápor na vazy, šlachy a vůbec na celý pohybový aparát. Navíc tělo bude bojovat do jisté míry i s psychikou, únava a vyčerpání se bude dostavovat každým dnem častěji. Ovšem, bavíme se tady o projektu, který poběží René Kujan. Ten, který zdolal 30 maratónů za 30 dnů. Muž, který se dokázal zocelit po vážném úrazu a znovu vyběhnout. I když se osobně neznáme, dá se předpokládat, že zná své možnosti a umí svému tělu naslouchat. Navíc je to běh pro dobrou věc. Za mě tedy ano," má jasno fyzioterapeutka Kateřina Vitáčková, která je sportovkyni tělem i duší.

Pomoci můžete i vy. Přijďte si s rodinou a přáteli užít příjemný rodinný výlet nebo přispějte darem na dálku a pomozte spolu s ČSOB získat potřebnou částku pro Českou asociaci paraplegiků, která výtěžek využije na projekt tréninkového zaměstnání pro vozíčkáře (více na www.czepa.cz). I malý příspěvek dokáže velké divy.

Kdy a kde se můžete potkat
5. června Plechý (1378 m n.m.), 289 km k dalšímu vrcholu
11. června Klínovec (1244 m n.m.), 291 km k dalšímu vrcholu
18. června Sněžka (1602 m n.m.), 130 km k dalšímu vrcholu
21. června Kralický Sněžník (1423 m n.m.) 23 km k dalšímu vrcholu
22. června Smrk (1125 m n.m.) 29 km k dalšímu vrcholu
22. června Praděd (1492 m n.m.) 172 km k dalšímu vrcholu
26. června Lysá hora (1323 m n.m.)

Ti odvážnější se mohou na libovolném úseku připojit také běžecky. Stačí zavolat na speciální telefonní číslo, kde vám René sdělí svou aktuální polohu. René bude k dispozici každý den od 5. 6. do 26. 6. mezi 10 až 15 hodinou na čísle 778 272 575.

„Sám jsem podobných projektů absolvoval či organizoval mnoho. V podstatě se dá říci, že většinu samostatných projektů jsem věnoval „dobré věci". Člověk, který se rozhodne dát jméno podobným projektům, si „koleduje" o podporu veřejnosti, ale musí být připraven i na to, že bude nařčen z toho, že to dělá pro své PR. My Češi už jsme holt takoví," myslí si ultramaratónec Miloš Škorpil.

Může zasáhnout také vyšší moc

„Rozhodně jej však veřejné prohlášení, že běží pro ty, nebo proto, aby pomohl, motivuje ve chvílích, kdy mu není zrovna do skoku a do zpěvu, aby si řekl: „Hele, běžíš pro ty, co běžet nemůžou, tak tady neskuhrej a běž, jak to jde, dál." Ti, co podporujete, vám pak budou posílat sílu, takže najednou zničehonic zjistíte, že můžete létat a letíte na společné vlně až do cíle. Taky se ale může stát, stalo se mi dvakrát, že prostě zasáhne vyšší moc a vy musíte svůj projekt ukončit. Ale pak zjistíte, že to byl zásah vyšší moci, aby to žezlo po vás zvedli jiní a váš projekt dokončili a v tu chvíli víte, že nic není víc," dodává Škorpil.

Připravit se na více než 22 maratónů ve 22 dnech není snadné, jde o stovky tréninků, někdy i odříkání. „Jedním slovem ohromná výzva a klobouk dolů. Velké grády této výzvě dodává členitý terén (7 vrcholů, 7 pohoří), jelikož je naprosto něco jiného běžet maratón po rovině nebo v kopích ještě několik dnů po sobě. V tomto vidím, že tento počin stojí jistě za zaznamenání a ještě lépe za sledování a podporu. Osobně velmi fandím lidem, když dělají to, co umí a snaží se posouvat své hranice. O to více se také cení, když to pomůže dobré věci," je přesvědčený běžecký trenér Michal Kulka.

JAK TO VIDÍ PSYCHIATR?
No, vidím, že se jedná o akci, která vybočuje z běžných norem, a proto ji může někdo nazvat bláznivou. Ale podívejme se na věc z pohledu psychiatrického. Je tedy člověk, který chce toto realizovat, normální? Odpovídám ano, je. O mánii se nejedná. To by pouze naplánoval, ale asi nevyběhl. Anebo na zcela odlišnou stranu, se zcela jiným cílem, který by možná rychle změnil a s ním i cíl a smysl cesty. Pokud by byl depresivní, ani by jej nic takového nenapadlo. Může být úzkostný? To ani náhodou. To by si ani neobul boty a nevyšel z domu, jak by jej tato výzva svazovala. Co třeba psychotický? Že by běžci nějaký hlas napovídal, co má dělat a vedl jeho kroky? Nejsem si jist, že by ho poslouchal. No a jako blud tato akce také nevypadá. Obsese a kompulse? Nějaké to nutkání ke zdolávání vrcholů by mohlo být v pozadí, ale zřejmě nesplňuje kritéria pro obsedantně kompulsivní poruchu. Takto bychom mohli pokračovat okruh po okruhu psychiatrických onemocnění a jsem si jist, že bychom nakonec zkonstatovali, že uběhnout tuto trasu, vyběhnout tyto kopce a ještě s takovým cílem, to chce někoho, kdo má zjevně vůli zcela v pořádku, někoho, kdo nemá problémy s motivací a nemá problém s nadhledem. A pokud by mu nadhled náhodou chyběl, tak jej zcela jistě na těch kopcích získá. A s ním možná i ten, kdo jej na tyto kopce doprovodí. Dušan Randák, psychiatr a běžec

Reklama