Slavia - Brno 4:0Zoufalý náhradník v brněnské bráně Veselý počítal jen góly, takže Slavia po osmi letech slavila titul

Nešťastník. Pro slávisty ale bůh, protože nosí slavné sešívané jméno Veselý. A nic na tom nemění, že jde o Vlastimila.

Právě on musel po pětadvaceti minutách do brněnské brány místo zraněného Melichárka. K tomu ještě v momentě, kdy Slavia kopala roh.

Brněnský náhradník Veselý debutující na ligové scéně se při něm ani neodrazil, natož aby po balónu vyskočil, takže Frydrych ho za pomoci tyče ztrestal poprvé.

Neuběhly ani tři minuty a Veselý vytahoval balón ze sítě podruhé, aniž si v krátkém intermezzu připsal jediný úspěšný zásah.

Oslavovaným slávistickým hrdinou se stal pro změnu hlavičkující Tecl, který zúročil Zmrhalův centr. Veselý ale také, protože sahal znovu do prázdna, i když balón to byl lehoučký jako vánek.

Po necelé půlhodině tak byl na Strahově mistrovský rébus vyřešen, neboť Šilhavého tým slepenými góly vyškolil náhradníka mezi brněnskými tyčemi a zlomil soupeřův odpor.

Obří transparent, kterým sešívaní fanoušci překryli už před výkopem tribunu za bránou Moravanů, měl pravdu. Na Strahově hráli šampioni.

Tedy hráli 41 minut, protože před přestávkou zahalil trávník černý dým z explodujících světlic a dělbuchů, takže duel musel být přerušen.

Brno tak mělo ještě před půlí možnost otřást se z úderů, jež utrpělo a které ho zmrazily. Zákonitě, protože v úvodní čtvrthodině bylo odvážnější a kupodivu i útočnější a směrem k Pavlenkovi vyslalo i několik střeleckých pokusů. Nesmělých a hlavně nepřesných, takže domácího gólmana nemohly ohrozit, snaha ovšem byla.

Slavia totiž začala opatrně a dávala si náramný pozor, aby se v defenzivě nedopustila chyby. Žádný nápor, už vůbec ne drtivý tlak, jen dva tři výpady a hlavičky Hušbauera a Ščuka představovaly odpověď na aktivitu hostů.

Jenže pak domácím přispěchal na pomoc chybující gólman Veselý a partie byla rázem rozřešena.

Deset minut po přestávce mohl Lutonský sice zápas ještě zdramatizovat, ale když ve velké šanci pálil mimo, neměla už Slavia k obavám důvod. Zvláště, když zoufalý Veselý inkasoval záhy potřetí, takže Strahov už mohl zpívat, jásat a oslavovat titul, na který čekali sešívaní osm let a jenž Ngadeu ještě vyšperkoval čtvrtou trefou.