Kanonýr, který sejmul i Barcelonu. Blonďatá legenda Sparty slaví padesátiny

Prvního dubna 1992 na Letné porazili Barcelonu. V dnešních poměrech by zpráva zněla jako velký apríl, tehdy však šlo o skutečnost a triumf na celý život.

„Není nás moc fotbalistů, kteří můžou říct, že porazili Barcelonu. My, kteří jsme toho ve Spartě prožili tolik, ji máme navždy v srdci. Rád bych se do ní samozřejmě jednou ještě v nějaké roli vrátil. Na to však musí být dva," usmívá se Horst Siegl, který svým gólem tehdy katalánského giganta vedeného legendárním Johanem Cruyffem sejmul.

V nejvyšší soutěži nastřílel celkem 176 branek a dalších sedm přidal v reprezentaci. Čtyřikrát byl vyhlášen nejlepším ligovým střelcem a v aktuálním pořadí Klubu ligových kanonýrů mu přísluší šestá příčka.

Fotbal teď hlavně komentuje jako expert na O2 TV Sport. V létě vede svůj Sigi team sestavený z populárních osobností a nastupuje k charitativním zápasům.

„Máme vždy tak kolem dvaceti utkání. Objíždíme města, městečka i vesnice, abychom pomohli vždy konkrétnímu potřebnému člověku," poukazuje.

Po skončení kariéry se dal i na trenérskou dráhu, byl asistentem Zdeňka Ščasného, Michala Bílka, Vítězslava Lavičky či Jozefa Chovance. Teď je však bez angažmá. „Návrat na lavičku mě samozřejmě láká," netají.

Života si užíval naplno už jako člen slavného Uhrinova týmu. Zkušený trenér věděl, že dobrý fotbalista musí být tak trochu lump. Kdyby Siegl nebyl fotbalistou, asi by zkusil prorazit jako muzikant.

„Hudební sluch vcelku mám. Muzikanti mají proti nám jednu velkou výhodu. Stále jen vyhrávají a nikdy neprohrají... Mám mezi nimi spoustu známých a baví mě koncerty, na které mě zvou. Sám na žádný hudební nástroj nehraju," usmívá se někdejší modla letenských ochozů.

„Samozřejmě jde o to, jaké má Tomáš kompetence. Horší už to snad být nemůže... V mužstvu se zase objevují mladí odchovanci. Sparta teď má půl roku čas, aby se dala dohromady," doufá Siegl v obrat k lepšímu.