Článek
Byl jste nervózní v utkání proti svým bývalým spoluhráčům, s nimiž jste slavil před rokem mistrovský titul?Ani ne, moc jsem se na zápas těšil. Šel jsem na trávník s tím, že si nesmím všímat toho, co se bude dít kolem, a musím se maximálně soustředit na hru. Jsem sparťan, takže jsem chtěl, abychom vyhráli, což se povedlo, a jsem za to rád.
Jak vám bylo, když ostravští fanoušci pískali a uráželi vás?To se nedalo neslyšet. Strašně mě to mrzí a je mi to líto. Těžko k tomu mohu říct něco víc.
Přesto jste při střídání potleskem děkoval nejen fanouškům Sparty, kteří už vás vzali za svého, ale i ostravským...S tím jsem počítal, že jim po utkání nebo při střídání zatleskám. Bylo to za vše dobré, co pro mne udělali, když jsem hrál za Baník.
Cítil jste větší motivaci než třeba v jiných zápasech?To určitě, vždyť jsem hrál proti klukům, s nimiž jsem loni slavil titul, a ještě před pár měsíci jsme seděli v jedné kabině. Bylo pro mne zvláštní, že každého z nich znám osobně, vím, jak hrají. Pochopitelně jsem chtěl dát gól nebo na něj nahrát. Sám sebe ale hodnotit nebudu. Podstatné je, že jsme zase blíž k titulu a mohu se těšit na druhý v řadě.
Hecoval jste se s nimi před utkáním a v jeho průběhu?Samozřejmě, padlo pár slov, ale nic ve zlém. Oni po mně také na trávníku nijak nejeli.
Nebylo vám jich pak líto?Pochopitelně k nim a k Baníku mám pořád velmi dobrý vztah. Na Bazalech jsem prožil spoustu krásných chvil a nejen při loňském vítězném tažení. O lítosti ale nelze mluvit. Jsem ve Spartě a dělám maximum pro to, aby vyhrávala. Proto jsem přišel. Ostravě držím palce při všech ostatních zápasech a přál bych klukům, aby se znovu dostali do pohárové Evropy. Asi to teď mají blíž přes domácí pohár.
