Článek
„Cítím se dobře, makal jsem na sobě," prohodí Horváth po jednom z tréninků ve Westendorfu. O dovolené odvezl rodinu do nejmenovaného přímořského hotelového resortu, který je vybaven pro pobyty sportovních klubů. „Jsou tam výborné podmínky a možnosti k přípravě. Měl jsem čas a klid, abych se tomu věnoval," podotýká záložník. Běhal na pásu, trávil hodiny v posilovně, na rotopedu, často plaval. Základy ke svému cíli - loučit se příští rok s fotbalem s hlavou nahoře, tedy položil pevné.
Neřekne to, ale nejspíš si dává do těla víc i vzhledem k poslednímu půlroku, kdy netrávil na trávníku tolik času, na jaký byl zvyklý. „Objevili se hráči, kteří mají kvalitu. Pro klub je s ohledem na budoucnost lepší, když budou na hřišti ti mladší. Pro mě je to nová pozice, ovšem mám pocit, že když budu fyzicky připraven a budu zdravý, nemám obavu, že bych si v Plzni nezahrál," věří si Horváth.
Funkce v šatně se nemění
Na druhou stranu si uvědomuje, že jeho vytíženost nebude stoprocentní. Zákonitě. Zatímco před dvěma lety zvládl odehrát zápas každý čtvrtý den, uplynulou sezónu každý pátý. Jaký scénář vytíženosti plánuje pro letošek?
„Jestli letos odehraju dvacet, třicet, nebo čtyřicet utkání, to pro mě není úplně podstatné. Chci být týmu nápomocný celkově, ostatně, tak jsem to měl vždy položené, takže žádná změna se nechystá. Když bych to měl shrnout, tak moje funkce v šatně se nemění, co se týče hřiště, i ohledně věku je jasné, že nemůžu odehrát padesát zápasů."
