Článek
V mistrovské obraně to hlavně zpočátku neuvěřitelně hořelo, takže kdybyste o půli prohrávali třígólovým rozdílem, nemohli byste ani ceknout. To v zadních řadách tolik chyběl distancovaný kapitán Řepka?
Jeho absence znát byla, ale nijak nás neomlouvá. Máme dost zkušených hráčů, takže jsme si měli se soupeřem poradit.
Jenže na obráncích bylo až příliš patrné, že si bez Řepky respekt sjednat nedovedou...
To je právě to! On by ho u domácích fotbalistů měl. A některé spoluhráče po svém boku by také pěkně srovnal. Hradečáci tahali většinu útočných akcí po stranách přes Kladrubského, my se dopouštěli spousty zbytečných faulů a tím jim nabízeli hodně standardních situací. Z jedné jsme ostatně inkasovali.
Inkasovaný gól však přišel brzy, takže jste měli dost a dost času výsledek otočit a zápas zvládnout...
Jenže my se rozjížděli pomalu jako diesel. A když jsme konečně naskočili, prohrávali jsme a pak už jen manko doháněli. To pochopitelně vývoj střetnutí poznamenalo.
O přestávce musel trenér Chovanec v šatně pořádně řádit...
Spíše jsme si řekli, co máme na „votroky“ hrát. A když jsme na ně ve druhé půli vletěli, skutečně jsme rychle vyrovnali. Jen škoda, že jsme nepřidali i druhou branku.
Nejenže jste ji nepřidali, ale naopak jste po nádherné Pilařově střele sami inkasovali...
Natahoval jsem se po ní, ale míč se ve vzduchu stočil k tyči, takže jsem neměl nárok.
Zmínil jste se o trenérské promluvě o přestávce. S čím jste tedy měli proti nadšeně bojujícímu nováčkovi, který vás přehrával, vyrukovat?
Napadat ho, počínat si agresivněji, nedopřávat mu prostor, hrát do těla. Nic z toho jsme však neplnili a on nás proto trestal.
I proto jste po 33 ligových zápasech bez prohry nakonec padli a na půdě nováčka k tomu. Jak moc tahle prohra a konec série mrzí?
Samo sebou je to škoda, ale šlo jen o jeden ligový zápas. Musíme zapomenout a připravit se na další.
