Hlavní obsah

Soukup: Slovácko hrálo svou Champions League. Křivda může být oprávněná, tým musí posílit s vizí

Klubová podzimní část sezony míří do finále a jedním z nejvýraznějších momentů bylo premiérové vystoupení Slovácka v evropských pohárech. Bývalý kouč celku z Uherského Hradiště či trenér stříbrné reprezentace do 21 let z roku 2007 Miroslav Soukup v rozhovoru pro Sport.cz mimo jiné dumá nad kvalitou sudích, vzpomíná na některé opory současného kádru a zamýšlí se nad dalším směřováním týmu, který nejednou přirovnává k plzeňské Viktorii.

Foto: Sport.cz

Miroslav Soukup má za sebou i hodně exotická angažmá, například v Jemenu, Bahrajmu nebo Iráku.

Článek
Fotogalerie

Čtvrté místo ve skupině, pět získaných bodů. Bylo vystoupení Slovácka ve Konferenční skupině povedené?

Je dobře, že tak malý tým se poprvé v historii dostal do Evropy. Dobře pro region i samotný klub a lidi, kteří tam dlouhodobě pracují. Velká odměna, stejně jako se dostala Plzeň do Ligy mistrů.

Tyto dva postupy řadíte vedle sebe?

Plzeň je oprávněně daleko ambicióznější, protože už si nejlepší klubovou soutěž vyzkoušela a vedení klubu chce ty nejvyšší příčky. Porovnejme ale strukturu klubu, kolik lidí pracuje v managementu? A rozpočet? Nesrovnatelné počty. Pro Slovácko to byl postup do Champions League.

O nějakém zklamání tedy nemůže být řeč.

Rozhodně ne, vždyť negativní výsledky přišly jen s Kolínem, ale prohráli doma 0:1 s týmem z bundesligy! Hledám přirovnání. Jak bychom se dívali na to, kdyby hokejové Toronto Maple Leafs hrálo s Hradcem Králové a zvítězilo jen o branku. Jak bychom výsledek hodnotili? Slovácko hrálo odvážně. Byli si vědomi, že těžko výrazně uspějí, ale udělali maximum. Výsledky jsou pro mě spíše překvapením a osobně jsem gratuloval panu majiteli Zdeňku Zemkovi, protože jsem na Slovácku pracoval přes tři roky. Vím, jaké úsilí za tímto úspěchem stojí. Jsem rád, že klub takto reprezentoval český fotbal.

Trenér Martin Svědík i hráči často upozorňovali na verdikty některých sudích, kteří podle nich pískali ve prospěch slavnějších klubů. Souhlasíte?

Není novinkou, že rozhodčí přisuzují favoritům trochu větší roli a nahlíží se na ně mírněji. Podívejme se na českou ligu, jak některá rozhodnutí na hřišti i u VARu nejsou v pořádku. Na evropské úrovní mě to překvapuje, delegace by měla být opravdu kvalitní.

Překvapuje vás, že v Konferenční lize není VAR?

Nerozumím tomu. Nevím přesně, jak UEFA jedná s jednotlivými zeměmi, ale když tlačí na to, aby VAR na nějakých úrovních byl, tak proč chybí v Konferenční lize? V čem je soutěž horší? Týmy v ní jsou kvalitní a mají právo na spravedlivé rozhodování. Je to možná otázka na vedení české federace, která se účastní jednání. Slovácko rozhodně mohlo bojovat o postup až do posledního zápasu. O to je vše pro trenéra horší, když se koukne zpětně na video a dané situace vidí. Víte, že to nebyla jen vaše chyba, byl tam podíl viny i někoho jiného. Rozebíráte duel s hráči a co jim říct, když sami přešlapy sudích vidí?

Takže hněv byl u Slovácka na místě.

Křivda od trenérů a realizačního týmu mohla být oprávněná, bohužel takové věci z lavičky ve své moci nemáte. Proto je trpké, když se vám něco podobného stane.

Zažil jste během své kariéry něco podobného?

Zmíním trochu jiný případ. S olympijským týmem Iráku jsme hráli na mistrovství Asie proti domácímu Uzbekistánu. Rozhodčí, který pocházel ze Saúdské Arábie a vedl utkání, byl doma na dva měsíce suspendován za špatný výkon v lize a měl zakázanou činnost. Najednou byl delegovaný na kontinentální šampionát U23. Některým rozhodnutím zkrátka nerozumím.

Kaňkou na vzpomínky z premiérové účasti v Evropě jsou určitě zápasy bez diváků. Jak to může člověka mrzet?

Hodně, protože hrajete kvůli atmosféře. Já si vždy vzpomenu na zápasy v Kanadě nebo s egyptskou dvacítkou, kdy bylo na stadionu 70 tisíc lidí, kteří zpívali hymnu. Velký zážitek pro všechny. A to samé je pro některé kluky. Zatím hráli jen v Česku a ne před zahraniční kulisou. Dostat se do Evropy a nastoupit před prázdným stadionem je strašná škoda, někomu už se možná zažít evropské poháry nikdy znovu nepovede.

Foto: Dalibor Glück, ČTK

Rekordman v počtu ligových startů Milan Petržela ze Slovácka.

Petr Reinberk, Stanislav Hofmann, Michal Trávník nebo Vlastimil Daníček. Například tyto hráče ze současného kádru jste na Slovácku trénoval i vy před více než deseti lety. Jste na ně pyšný?

Mám ohromnou radost. Hofmanna jsem přivedl z druholigového Mostu a všichni se divili, proč beru mladého hráče do obrany. Najednou je v klubu více než 10 let a vidíme, že to nebylo žádné pochybení.

A ti další?

Vzpomínám si, když jsme v sezoně 2011/12 prohráli v Plzni 0:1. Daníček a trávník nastoupili ve středu zálohy proti duu Pavel Horvát a Vladimír Darida. Prosil jsem všechny, ať Vlastu nikdy nikam nepouští. Musí být v týmu, už tehdy byl obrovský srdcař, na hřišti by nechal duši. K tomu mladý Trávník, který se nakonec prodal do Jablonce a do Sparty. Reinberk byl a je alternativní krajní obránce.

K tomu přišel v létě Iráčan Merchas Doski. Vaše práce?

Ano, doporučili jsme ho a myslím, že na Slovácku udělali hodně dobře, když nás poslechli. Nebude trvat dlouho a bude v lepším klubu. Ve 22 letech předvádí úžasné výkony. Strašně rychle se adaptoval, po příletu se začal hned připravovat. Trenéři ho využívají kdekoliv na levé straně. Je to strašně poctivý kluk a klubu důvěru vrací.

Například Stanislav Levý, jenž také na Slovácku působil, říká, že klub razantně změnil strategii a už tolik nesází na odchovance z regionu. Souhlasíte, že tato politika může tým vzhledem k vysokému průměrnému věku kádru v dalších sezonách doběhnout?

Nemůžu přesně hodnotit aktuální strategii. Za mě pan majitel Zemek a vedení klubu řekli, že mám sice nějaké možnosti, ale ve Slovácku je silná akademie a bylo by dobré, aby se do sestavy podařilo dostat každý rok alespoň jednoho mladého fotbalistu. Byl tam Marián Kovář, Milan Heča nebo právě Daníček s Trávníkem. Když jsem končil, bylo v týmu snad osm odchovanců, kteří klubem prošli od dorostu. Strategie byla taková, respektoval jsem ji i z postup sporotvního ředitele. Výrazné posily jsem neočekával, ale i vedení si bylo vědomo, že potřebujeme silné osobnosti. Klidně tři nadprůměrné hráče, i z hlediska finančního ohodnocení.

Měl jste je?

Třeba stoper Honza Trousil. Nebo Libor Došek, který nehrál v Teplicích. Všichni mi nadávali, proč ho beru. Poté nedokázali připustit, že bude končit. Ano, přiznávám, bylo to na úkor Petra Švancary, jemuž jsem tehdy neprodloužil smlouvu. Ti dva ale nemohli hrát spolu. Zdálo se mi, že tým potřebuje silného hráče do šestnáctky, který pomůže v soubojích a standardkách. Plus tam byl Láďa Volešák, ten tehdy nehrál ve Slavii. To byla naše osa. Kluci sice nebyli z regionu, ale kolem nich se stavili mladí.

Vaše pouť v klubu však skončila po třech sezonách, paradoxně po ročníku, který se vám povedl.

Stalo se to, že za tři roky mého působení jsme se první sezonu zachraňovali, druhou byli dvanáctí a třetí na sedmé příčce. Vypadalo to, že bychom mohli pomýšlet na poháry, ale struktura klubu nebyla na úrovni jít výš, sedmé místo bylo nadprůměrné. Mrzí mě, že vedení následně asi trochu znervóznělo, když jsme neměli po třech kolech ani bod a sezona byla podle nich ztracená. Musel jsem odejít.

Foto: Marko Djurica, Reuters

Kouč Slovácka Martin Svědík.

Cítíte nějakou zášť?

Naopak. Chci zdůraznit, že na Slovácko strašně rád vzpomínám a prožil jsem tam jedny ze svých nejlepších let v kariéře. I co se týče realizačního týmu a další spolupráce či regionu. V Uherském Hradišti se mi žilo krásně. Rozhodně nejsem zatrpklý. Kdybych tenkrát zůstal, možná bych se následně nedostal do zahraničí. Každý konec otevírá nové dveře někam jinam.

Pojďme ale zpět k aktuálnímu kádru. Opravdu není sázka především na zkušené borce cesta do pekel?

Když odcházel Pavel Vrba z Plzně, také měl zkušené mužstvo a kádr byl lehce přestárlý. Hrozilo, že nestačíte udělat rychle generační obměnu. Proto tam byl lehký propad, než se tým opět nastartoval. Dnes vidíme, že se Plzeň znovu dostala na nejvyšší příčky i do Ligy mistrů. Možná je to paralela. Nechci Slovácku nic předjímat, ale musí reagovat. Hráči jako Milan Petržela nebo Milan Kadlec budou postupně odcházet a je potřeba je nahradit mladšími. Podzim byl pro všechny strašně náročný.

Možná i to je důvodem, proč se Slovácko nachází skoro celou polovinu sezony v dolní polovině tabulky.

Například po dobrém výkonu v Konferenční lize neočekávaně prohráli. Myslím ale, že půjdou nahoru, zápasy v Evropě mají za sebou a koncentrace bude jen na domácí soutěže. Hráči nejsou zvyklí, že když hrají poháry, prakticky netrénují. Po utkání regenerace, pak lehčí příprava, taktická porada a jdete na dalšího soupeře. Není čas něco zlepšovat a zdokonalovat, vyhodnocujete si určité věci a hlídáte zdravotní stav. Najednou trénují jen členové kádru, kteří pravidelně nenastupují. Teď se vrátí do zajetých kolejí a začnou pracovat, jak jsou zvyklí. Věřím, že z jara to bude výsledkově jiné mužstvo.

Kádr je relativně široký, návrat zpět do vyšších pater tabulky bude velmi težký. Je přes zimu potřeba posílit?

Hlavní slovo má samozřejmě management, neznám teď přesně ani délky smluv. Jsou však natolik zkušení, aby věděli, že Evropa skončila a na jaro výrazně posilovat nemusí. A zmínil bych jednu důležitou věc – není to o věku. Připomenu opět Doška s Trousila. Když odcházeli, všem to bylo líto. Nehráli špatně, ale nastala doma změny. Mně bylo vždy podsouváno, že nemám rád staré hráče a upřednostňuji mladé. To není pravda. Důležitá je výkonnost. Jestliže Milan Petržela dokáže hrát 70 minut, je platný a má body, jak se moderně říká, tak proč bych ho měnil? Je mi jedno, jestli mu je 41, nebo 26. Pokud se najde někdo podobný a mladší, tak je to ideální pozice. Starší má zkušenosti a chce hrát, naopak mladý se dere na jeho místo a trenéři ví, že když ho nasadí, nechá na trávníku všechno. Nejhorší, co existuje, je spokojený náhradník.

Jestli vás dobře chápu, obavy nejsou na místě.

Slovácko nemusí být ze své pozice v tabulce nervózní, v zimě se dobře připraví, začnou bodovat a se stejným kádrem, jako mají teď, se dostanou opět nahoru. Určitě se ale musí dlouhodobě zamýšlet, jak pracovat dál. Jestli chtějí Evropu hrát pravidelně, musí posílit kádr, ale s vizí. To jsou ty sinusoidy.

Jak to myslíte?

Představte si, že jste sedmí v lize a máte slušný kádr. Jeden rok se vám povede, nemáte zranění a karty, jste čtvrtí. Pak někdo vypadne a skončíte desátí. Takto to mají i jiné české týmy. Plzeň je první, třetí, první. Mladá Boleslav šestá nebo desátá, Budějovice pak desáté a čtrnácté. O výši sinusoidy rozhoduje dlouhodobá strategie fungování klubu, rozpočet nebo síla kádru.

Takže Slovácko ještě na pravidlené opakování posledního ročníku nemá?

Minulá sezona pro ně byla hodně podařená . Vyhráli pohár a byli na špici ligy, ale pořád to pro mě není klub, který by mohl dlouhodobě hrát poháry, nebo o ně vážně usilovat. To jsou Sparta, Slavia a Plzeň, kde existují větší finanční prostředky. Například Hradec má letos velmi dobré výkony, ale také si nedovedu momentálně představit, že pravidelně hraje o Evropu.

Reklama

Související témata: