Hlavní obsah

Máme se na co těšit. Hráči se dostali do pohody, řekl Suchopárek po jasné výhře jednadvacítky

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jeho tým se kymácel nad propastí, ale nezahučel do ní. „Pořád máme šanci,“ vydechl trenér fotbalové jednadvacítky Jan Suchopárek po úterní jednoznačné výhře 4:1 nad Islandem. Lvíčata na čtvrtý pokus v evropské kvalifikaci poprvé vyhrála, a přestože s pěti body ve vyrovnané skupině zůstávají předposlední, povedený březnový sraz jim dal naději.

Foto: Vostárek Josef, ČTK

Trenér Jan Suchopárek si s jednadvacítkou připsal první výhru v kvalifikaci na Euro.

Článek

Nejdřív pohodové vítězství 3:0 v přáteláku se Severním Irskem, pak další dominantní představení proti Islandu a oživení postupových šancí. Ulevilo se vám?

Počty byly jasné: kdybychom to proti Islandu nezvládli, byli bychom už bez šance. Naštěstí to vyšlo a teď doufám, že se kluci v dalších měsících znovu posunou.

Jako v porovnání s podzimem, kdy ve svých klubech moc nehráli? Na jaře je jejich vytížení daleko vyšší a jednadvacítka z toho profitovala.

Ti nejlepší budou hrát v létě kvalifikace pohárů, což jim přinese další zkušenosti. Mezinárodní konfrontace je základ, jinak si neotevřou dveře dál. Podívejte se na moji minulou jednadvacítku: sedm hráčů, kteří s námi loni byli na mistrovství Evropy, je teď v áčkové reprezentaci. Potřebujete hrát na mezinárodní úrovni proti nejlepším – včetně Islandu.

V září jste v Reykjavíku prohráli 1:2, ovšem v úterý jste v Hradci Králové většinu utkání dominovali. Čím to?

Vyhráli jsme i díky efektivitě, která nám v předchozích zápasech kvalifikace trochu chyběla. Pomohl nám i dobrý začátek, už po 20 minutách jsme vedli o dva góly. Ovšem nebylo to tak jednoznačné: Island nám dělal problémy dobrými kombinačními schopnostmi, dostali jsme se do hlubokého bloku.

Za co jste své chlapce nejvíc chválil? Za čtyři góly, což je vaše nové maximum v tomto cyklu?

Vsadili jsme na ofenzivní sestavu a věděli jsme, že útočníci Sejk s Filou a ofenzivně ladění záložníci Karabec se Ševčíkem budou schopní připravit góly a dát je. Od začátku bylo vidět, že hráči jsou ve větší pohodě než na začátku cyklu, protože jejich vytíženost v klubech je velmi dobrá. A nováčci Kričfaluši se Slončíkem ukázali, že máme dobrou perspektivu. Postupně by mohli naskakovat čím dál víc a přispět ke společnému cíli čili k postupu na Euro minimálně z druhého místa a baráže.

Na první pohled jste překvapil nasazením sparťanského záložníka Michala Ševčíka do základu, v této sezoně hraje většinou za druholigové béčko. Improvizoval jste, nebo jste to takhle zamýšlel už od začátku srazu?

Svým způsobem jsme to měli připravené od začátku – a tahle strategie celkem vyšla. Víme, co Michal nebo Adam Karabec umějí, a proti Islandu se to naplnilo. Michal má deficit ve hře směrem dozadu, ovšem v ofenzivní fázi tyhle zápasy umí rozhodnout.

Proti Islandu nahrál na dva góly.

Paradoxně nám pomohlo i brzké vystřídání Karabce, kterému se znovu ozvalo dlouhodobější zranění. Útočník Kabongo, který šel na plac místo něj, ukázal svoje kvality a pomohl nám gólem na 3:0. Dokáže přejít přes tři hráče, ale má i nedostatky.

Třeba slabší přepínání do defenzivy?

Ano, ale pracuje na tom. Když se spolu bavíme, jeho první otázka zní: „Už bylo moje bránění lepší?“ Ale tohle není jen Chrisův problém, podobně jsou na tom i další. Především na krajích máme hráče, kteří nejsou zvyklí na přepínání do defenzivy. V místě, kde nemají míč, někteří přestávají hrát a nejdou do správných prostorů. Dobrá zpráva je, že se to postupně zlepšuje.

V zápase s Islandem padl divácký rekord: přes devět tisíc lidí na kvalifikační partii české jednadvacítky nikdy předtím nepřišlo. Co vy na to?

Bylo to úžasné, super atmosféra. Víte, že jsem za deset nebo možná patnáct let v mládežnickém fotbale poprvé zažil vyprodaný stadion? Pro Hradec je to nádherná vizitka a věřím, že to nastartuje i jiná města. Našlapané tribuny jsou velkou motivací pro hráče, a funguje to i opačně.

V jakém smyslu?

Když si Kabongo vzal míč, děti nadšeně vřískaly. Tohle je přesně ono, český fotbal jde nahoru. Fanoušci ve velkém chodí na stadiony, v úterý postoupila sedmnáctka na Euro a o nové éře áčka ani nemluvím. Věřím, že se máme na co těšit.

Na co se těšíte vy?

Rád bych, abychom ještě před zářijovým pokračováním kvalifikace stihli tréninkový kemp. Snad se nám povede se v červnu sejít, i když to bude třeba bez extrémně vytížených hráčů Sparty, Slavie a Plzně. A nejspíš taky bez přípravných zápasů. Nevadí, pro posílení soudržnosti týmu by to mohla být fajn akce.

Reklama