Článek
Jak jste zatím spokojen s přestupy hráčů, které zastupujete?
Ten náběh byl opravdu razantní, hlavně doma, vlastně už máme čtyři velké přestupy - Petržely z Augsburgu do Plzně, Vacka z Chieva do Sparty, kam jsme přivedli i Pauscheka ze Slovanu a Costu z Lubinu. Podílíme se i na odchodu Kweukeho do Turecka. Zařizujeme i transfery v zahraničí v rámci našich poboček a partnerů. V Rusku je situace o to těžší, že mezi cizince už jsou počítáni i Bělorusové, takže možností ubylo.
Tím největším je asi přestup Michala Kadlece z Leverkusenu do Fenerbahçe...
Zatím ano a nejspíš jím zůstane, pokud jde o české hráče. Tedy jestli Václav Kadlec neodejde do Frankfurtu. Případně kdyby se některý velkoklub rozhodl dát velkou částku za Vláďu Daridu. Hledáme také možnosti uplatnění pro Daniela Koláře a Františka Rajtorala.
S Leverkusenem ale mohl hrát Ligu mistrů, Fenerbahce je z evropských pohárů vyloučeno. Není to krok zpátky?
O tomto nebezpečí věděl, ale pro něj je to po letech v bundeslize velká výzva.
Přestupů je méně než v minulosti. Čím si to vysvětlujete?
Ekonomická krize dolehla i na fotbal. Kluby šetří, i proto je osmdesát procent přestupů zadarmo - po vypršení smluv. Všichni máme cíle poslat hráče do bundesligy, ale oni čím dál méně berou cizince, spíš sázejí na svoje odchovance, protože jejich systém funguje v posledních letech báječně. Je to tak, že tak kvalitní hráče na první polovinu tabulky u nás nemáme. Pro kluby z druhé poloviny tabulky jsou zase naši hráči drazí, a oni mají možnost si vybírat na hostování hráče z širokých kádrů Bayernu, Leverkusenu, Schalke, Dortmundu, nebo berou talentované mladíky z druhé a třetí bundesligy. Na přestupech kluby pracují dlouhodobě, mají svůj žebříček priorit.
Znamená to, že u nás se nepracuje s mladými dobře?
To ne, ale musíme neustále přemýšlet a pracovat na tom, abychom se posouvali dopředu. Třeba všude kolem už mají reprezentace do patnácti let. U nás zatím nefunguje. Snažíme se pomoci i tím, že organizujeme stáže trenérů ve velkých klubech, jako jsou Chelsea, Leverkusen, Ajax Amsterdam. Všichni, včetně nás, se musejí neustále vzdělávat.
Nejsou finanční nároky českých klubů příliš vysoké?
Jak se to vezme. V každém případě budou muset reagovat na fakt, kolik je svět ochoten zaplatit, a případně slevit. Navíc kluby si nemohou už dovolit utratit víc, než dostanou. Konkurence roste, je tu spousta hráčů z Jižní Ameriky, Afriky, ale také ze Skandinávie či Španělska. Mnozí jsou zadarmo nebo hodně levní.
Prodat hráče je stále těžší, věříte si, že dokážete umístit Kweukeho, když má trest ještě na osm zápasů?
Nebudu prozrazovat naši strategii. Dá se také zažádat o prominutí trestu po několika utkáních. Česká liga startuje brzy, do trestu jsou zahrnuta všechna soutěžní utkání. A je to i otázka manažerského umění.
Hodně hráčů chodí zadarmo. Není to pro vás méně zajímavé, když se snaží získat hráče zadarmo?
Je to cesta, kudy se fotbalový svět ubírá. Nechápu, že u nás stále platí tabulky, že kluby platí i za hráče, kterým skončila smlouva. To už dávno ve světě nefunguje. Někdy ale to je umění strategie. Třeba když se hráč domluví dopředu a nechá pak smlouvu dojít. Hráči i kluby si dávají také do smluv klauzule o podmínkách, za nichž mohou odejít.
Hrozí, že velkých přestupů bude ubývat?
Podle mě nikoliv. Ty velké budou vždycky, příkladem budiž Neymar do Barcelony nebo Falcao do Monaka a další. Těch takříkajíc menších ale bude méně.
