Hlavní obsah

Vrba se u Okresního přeboru královsky bavil: Za třicet let budu jako Hnátek

Praha

Ovládl s Plzní tuzemskou fotbalovou scénu, přivedl ji do Ligy mistrů a následně do Evropské ligy. Slovensko okouzleno jeho uměním chtělo Pavla Vrbu k vlastnímu národnímu mužstvu, ale osmačtyřicetiletý trenér alespoň prozatím zůstal na západě Čech a s hráči a čtyřmi stovkami fanoušků si společně užil premiéru filmu Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Kapitán Plzně Pavel Horváth (vpravo) a kouč Pavel Vrba.

Článek

„Bavil jsem se náramně, doslova královsky. Odpočinul jsem si," vyprávěl rozesmátý osmačtyřicetiletý trenér. Nemohl se vyhnout porovnání s filmovým koučem Hnátkem. „Vidím se přesně jako on, tedy tak za třicet let. Slíbil jsem totiž, že kariéru uzavřu v Sokolu Lobodice, tudíž jsem se alespoň dozvěděl, co mě čeká," smál se Vrba. „Jen doufám, že to bude bez toho infarktu jako v roli pana Krobota, který byl fantastický. Viděl jsem ho v několika rolích a vždy jsem byl z jeho výkonu nadšený," tvrdil šéf plzeňské lavičky.

Do sálu plzeňského kina jej doprovodily i největší opory mužstva a stejně jako jejich šéf byli fotbalisté po snímku řádně vysmátí. „Sledoval jsem už seriál od samého začátku a musím říct, že hlášky z něj běží v naší kabině do dnešního dne. Stejný osud nepochybně čeká i ty filmové poznámky," přesvědčoval útočník Marek Bakoš.

Stejně jako druhého nejproduktivnějšího střelce Gambrinus ligy zaujal i plzeňského kapitána Pavla Horvátha v novém snímku hlavně výkon filmového trenéra Hnátka ztvárněného Miroslavem Krobotem a kapitána Sokola Houslice Jiřího Luňáka zastoupeného Ondřejem Vetchým. „Roli fotbalových fanatiků sehráli oba skvěle," mínil Horváth. „Nedokážu posoudit, jestli je Vrba stejný jako Hnátek, protože ten v naší kabině nebyl, ale něco společného určitě mají," culil se plzeňský kapitán.

Znám ty podmínky dobře, říká Bakoš

„Sám jsem na podobné úrovni začínal. Pocházím z města Nová Baňa, otec vedl vedlejší obec Brehy, která hraje druhou nejnižší soutěž. Jako kluk jsem chodil s dospělými trénovat, takže ty podmínky dobře znám," vzpomínal Bakoš.

Nadchlo jej věrné ztvárnění podmínek fotbalu na nejnižší úrovni. „Díky otcově zkušenosti umím pochopit, jak vše funguje. Sám jsem rovněž hrál před dvěma stovkami fanoušků. Jde o vesnickou kulturu. Kluci, kteří nastupují v klubech okresních soutěží, jsou na vše související připravení. Jednou, pokud mi zdraví vydrží, budu třeba hrát na stejné úrovni. Ale upřímně, zatím si to představit neumím," přiznal Bakoš.

Už nyní při cestách na rodné Slovensko pravidelně vyráží sledovat mužstvo, s nímž se učil fotbalovým začátkům. „V úloze fanouška jde o příjemné střetnutí s kamarády. Z mé strany zatím není komentování zdarů a nezdarů hráčů na hřišti tak jako ve filmovém Okresním přeboru či u fanoušků, kteří chodí na mužstvo své rodné vesnice každých čtrnáct dnů," usmál se Bakoš.

Reklama

Související témata: