Článek
Dynamo dvakrát v řadě dokráčelo až do finále, ale ani jednou nezvládlo sedmý zápas. Co se vám vybaví z minulé sezony?
Hlavně ten smutek po poslední prohře. Snažil jsem se od hokeje hned trochu oprostit, odjeli jsme s přítelkyní na dovolenou, ale stejně jsem všude na sociálních sítích viděl brněnské oslavy. Bylo to náročné. I tak bych sezonu hodnotil pozitivně. Vždyť jsme tři roky po sobě skončili s medailí na krku, to je skvělé. Ale pořád ve mně zůstává pocit, že pohár nám chybí.
Podíval jste se někdy na záběry po sedmém finále, kdy vás kamery zabíraly, jak smutkem pláčete?
Zrovna nedávno jsem na to koukal a vlastně mě překvapilo, jak silně jsem to prožíval. V tu dobu to ale tak prostě bylo. Vše se ve mně spojilo a ta emoce vyšla ven. Reakce lidí byly většinou pozitivní, fanoušci ocenili, že jsem srdcař. Samozřejmě vždycky někdo najde důvod se mi zasmát, ale já to beru pozitivně.
Plačící Jan Mandát po sedmém zápase finále play off Tipsport extraligy.
Pardubičtí příznivci na vás oceňují zejména vaši pracovitost a dřinu pro tým. Co říkáte na jejich neutuchající podporu?
Ohromně si ji vážím. U lidí jsem si po té aféře musel vybudovat zpět ztracenou důvěru. U někoho to bylo snadnější, u někoho složitější.
Po pozitivním testu na kokain vás nejprve Dynamo hodilo přes palubu, teď patříte k ikonám týmu. Jak vás celá tahle zkušenost posunula?
Ohromně. Už je to pět let zpátky, moc se k tomu nechci vracet. Ale chápu, že se na to lidi pořád ptají a já to také občas zmiňuji. Musím s tím žít až do konce života, ale jsem hrdý, že jsem celou situaci zvládl, spoustu lidí by to třeba položilo. Já na tom nebyl psychicky a vlastně ani fyzicky vůbec dobře a stálo mě spoustu sil, abych se dokázal vrátit. Hokej mi po mentální stránce hodně pomohl. Teda ne zrovna když jsme zase prohráli finále. (usměje se) Ale celkově se už na to dívám z jiného úhlu. Je to sport, důležitější je zdraví a rodina. Ale samozřejmě chceme být úspěšní a získávat medaile a poháry.
Dostal jste s těmi hořkosladkými stříbry ještě větší hlad po titulu?
Rozhodně, motivace je obrovská. Už dvakrát jsme byli kousíček od zlata a chceme udělat všechno, aby to konečně vyšlo. I proto jsem neváhal při prodlužování smlouvy, byla to jasná volba. Věřím, že teď máme vše potřebné, abychom dokráčeli až na vrchol.
Máte za sebou dvě pořádně dlouhé sezony. Je náročné stihnout letní přípravu ve zkráceném režimu?
Není to jednoduché. Ale mě hokej baví, takže mě těší, že sezona nekončí na začátku března a nemusíme brzy odjíždět na dovolenou. Znovu uděláme všechno pro to, abychom měli co nejdelší play off.
Jan Mandát v novém pardubickém dresu.
Jak se pod novým trenérem Filipem Pešánem mění styl pardubické hry?
Asi každý od nás čeká pořádně útočný hokej. Přivedli jsme spoustu ofenzivních beků a na papíře to vypadá, že bychom měli jenom držet puk a útočit. Ale zároveň každý ví, že poháry vyhrává obrana, takže by se toho zas příliš měnit nemělo.
Vy jste ukázal, že zvládnete jak roli dříče ve třetí nebo čtvrté formaci, ale umíte i dát důležité góly, což jste ukazoval v první lajně v play off. Po jaké pozici prahnete?
Pochopitelně bych rád pokračoval v prvním útoku s Romanem Červenkou a Lukášem Sedlákem. V play off jsme hráli dobrý hokej, sedli jsme si. Ale samozřejmě vím, že zadarmo elitní formaci nedostanu. Každý si musí svou roli vybojovat. Já mám tu výhodu, že se dokážu přizpůsobit čemukoliv.
Nikdy jste neměl problém upozadit osobní statistiky ve prospěch týmu?
Musel jsem se to trochu naučit, samozřejmost to není. Teď jsem ale nastavený tak, že vždycky chci pomoct týmu. A vlastně ani moje hra se nemění. Jasně, že když dostanu prostor v první lajně, všichni ode mě budou čekat góly. Zatímco ve čtvrtém útoku se počítají spíš hity a bloky.
Seriál Sport.cz ke startu Tipsport extraligy
Litvínov: Nebudujeme lásku ke sportu. Je neuvěřitelné, co při potížích v hokeji vymačkáme, říká Broš
České Budějovice: Býval jsem mnohem přísnější, ale teď už hráči tolik nesnesou, míní nejmladší kouč v extralize
Hradec Králové: Třaskavý start pro nechtěného Radila. V dresu Hradce se hned v prvním kole vrátí do Pardubic
Pro vás je cennější gól, nebo zablokovaná střela?
Je to stejně důležité. A baví mě obojí. V Americe mě převedli spíš na defenzivního útočníka, postupně jsem se ale dostal do ofenzivní role. Každopádně si myslím, že kdo není komplexní hráč, tak neuspěje, obzvlášť v zámoří. Mě ale hokej naplňuje jako celek a statistiky ani tolik neřeším.
Ačkoliv jste většinu profesionální kariéry strávil v Pardubicích, s hokejem jste začínal v rodné Jihlavě. Jak sledujete vývoj kolem nového stadionu Dukly a směřování za návratem do extraligy?
Je to zajímavé, přeju Jihlavě hodně štěstí. Mám tam spoustu kamarádů, nedávno jsme tam byli s přítelkyní a aréna už vypadá krásně. Rád se tam podívám i na zápas, třeba až tam bude hrát naše béčko. Rodiče pořád Duklu sledují a jednou by mě tam rádi viděli i hrát. Přemýšlím nad tím, ale teď jsou pro mě jasnou prioritou Pardubice.
