Článek
„Původně jsme se měli vsadit o vítězství v zápase, ale do toho se mu moc nechtělo. Asi tušil, že vyhrajeme,“ smál se v rozhovoru pro Sport.cz Hubáček. Kustoda Američanů Dereka Settlemyrea poznal během svého působení ve farmářském týmu Philadelphie v letech 2000-02. Do prvního týmu Flyers se tehdy prosadil jen v šesti zápasech a vstřelil jeden gól, i proto by se rád do zámoří znovu podíval.
„S návratem do NHL bych neváhal ani vteřinu, ale musela by to být seriózní nabídka. Už mi není osmnáct jako tenkrát a vydobyl jsem si mezitím určité postavení,“ upozorňuje. Jako kluk obdivoval Montreal, ale při možném návratu do zámoří by si klub nevybíral. Naposledy jeho hráčská práva pro NHL vlastnil Nashville. „NHL je pro mě pořád ta nejprestižnější soutěž na světě. Ale jinak se o ní moc nezajímám, to o fotbale vím skoro všechno,“ chlubí se zapřísáhlý fanoušek Brna, vždyť za Lužánkami vyrůstal.
Jeho srdeční záležitostí jsou zápasy anglického národního týmu, Arsenalu Londýn a Celtiku Glasgow. Má třeba sbírku dvd se zápasy Arsenalu ze 70. a 80. let. „Nejpamátnější zápas Arsenalu z roku 1989, kdy vyhrál na hřišti Liverpoolu 2:0, a poslední gól v 92. minutě zápasu rozhodl o titulu na úkor Liverpoolu. To byla nádhera, ten zápas jsem viděl určitě aspoň desetkrát,“ předvedl znalce ostrovního fotbalu.
Volné dopoledne si moc neužil
Na fotbal by se v případě volného dne rád podíval i v Moskvě. „Třeba takový zápas CSKA Moskva - Lokomotiv, to bych určitě zašel,“ zasní se. Fotbal ho láká mnohem víc, než procházky po ruské metropoli, což si vyzkoušel při středečním volném dopoledni české reprezentace. Tradiční „vítkovická“ trojka Hubáček, Irgl, Olesz vyrazila na Rudé náměstí, a do proslulého obchodního domu GUM.
„A pak už jsme spíš koukali na hodinky, aby co nejdřív odbila jedna hodina a mohli jsme jet s ostatními na oběd v Českém domě,“ vykládal Hubáček, jemuž ranní odjezd týmu do města moc nesedl. Po večerním zápase s USA si přece nemohl nechat v televizi ujít fotbalový mač mezi Liverpoolem a Chelsea v Lize mistrů, který se notně protáhl.
Zažít tak den v Moskvě roku 1977
Moskvu by chtěl spíše poznat tak před třiceti lety. „Ale jenom tak na jeden den. Zajímalo by mě, jaká tady byla atmosféra, jak to tady doopravdy vypadalo. Protože já komunismus moc nezažil a od táty vím, že to tady nebylo zrovna růžové, spíš děs a hrůza,“ vysvětlil 27letý hokejista neobvyklé přání. „Já když se procházel po Rudém náměstí, tak to na mě nijak zvlášť nepůsobilo. Tehdy to asi muselo být o něčem jiném,“ myslí si.
Když Vítkovice nepostoupily do play-off, prodloužila si opora ostravského klubu sezónu ve švýcarském Bernu. A dva kluby z tamní soutěže se mu poté ozvaly se zajímavými nabídkami. „Jsem pořád pod smlouvou ve Vítkovicích a ty mě nepustí. Ale Švýcarsko je destinace, která by mi v Evropě nejvíc vyhovovala. Sice třeba v Rusku se dají vydělat obrovské peníze, ale Švýcarsko by mi sedlo jak hokejově, tak i životem tam,“ potvrdil Hubáček, že by se nebránil dalšímu zahraničnímu angažmá.
