Článek
Zábava na výstavě ke 100. výročí vzniku Mezinárodní hokejové federace (IIHF) v bruselském sídle Evropského parlamentu se prostě trochu "zvrhla". "Měli jsme tu toto," řekl kurátor torontské Síně slávy a jeden ze dvou opatrovníků poháru Phil Pritchards a ukázal směrem k provazu natáhnutému mezi tyčkami, které byly rozmístěny kolem malého pódia s pohárem. "Moc dobře to ale nezafungovalo," dodal s úsměvem. Přesto však neustále zblízka kontroloval, jestli se s pohárem nedějí nějaké nepravosti.
Jeho práce nebyla tak úplně snadná, neboť kolem nablýskaného snu snad většiny hokejistů světa se kupily desítky lidí. Ze začátku k němu mohli jen vyvolení. Hokejové celebrity, kamarádi a kolegové slavného slovenského hokejisty Petera Šťastného, který nyní v Bruselu působí jako europoslanec a jenž patřil k hlavním organizátorům akce. A někteří členové přítomné novinářské obce by jistě potvrdili následující - tak uvolnění a možná až dětinsky se radující politici nebývají v útrobách parlamentu k vidění každý den.
Odhozená nesmělost
Postupem času však odhazovali nesmělost i další hosté, asistenti poslanců, diplomaté, úředníci z institucí i běžní hosté, kteří se shodou okolností ocitli ve správnou chvíli na správném místě. Jedním z těch, co se na pódium prodrali, byl i desetiletý Australan Lyndon. "Bylo to opravdu něco výjimečného," pochvaloval si malý kluk, sám hokejista. Jeho nejoblíbenějším hráčem je sice Rus Alexander Ovečkin, ale když slyšel, že dělá rozhovor s českým novinářem, pochválil i Čechy. "Co se týče hokeje, je to dobrá země," řekl mladý znalec.
"To je krásou toho poháru, jeho historickou odlišností od jakékoli jiné sportovní trofeje," vysvětloval uvolněnou atmosféru slavný sovětský a ruský hokejista a trojnásobný držitel Stanleyova poháru Vjačeslav Fetisov. "Vždy putuje do rukou vítězů, takže je kolem určitá aura," dodal.
"To víte, Stanleyův pohár, to jsou také fanoušci, které potřebujeme. Hráči se ho nyní dotýkat nebudou, avšak fanoušci, ti kdykoli," poznamenal Pritchard v narážce na jednu známou pověru. Ta totiž říká, že pokud se jednou poháru dotkneš, tak už ho pak nevyhraješ.
Nelze vyhrát vše, ví Šťastný
Mezi hosty bylo i několik z těch, kteří měli v minulosti právo pohár zdvihnout díky svým výkonům na ledě nad hlavu. To se ale během dlouhé a jinak velmi úspěšné kariéry nezdařilo Peteru Šťastnému. "Já jsem s tím úplně vyrovnaný, lidé mě trochu provokují, ale já ten tlak přenáším na své syny. Je na nich, aby se tam jméno Šťastný dostalo," poznamenal. "Já toho v životě vyhrál velmi mnoho. Nelze vyhrát vše," dodal.
A jaké to je sáhnout si na slavný pohár, který toho tolik zažil a kvůli jehož získání jsou hokejisté ochotní dřít až do úmoru? Pro některé možná jen dotknutí se trochu neobvyklého a zajímavého, jinak však studeného kus plechu. Pro jiné naopak vzrušující zážitek, s nímž se budou ještě za řadu let chlubit známým a dětem. Každopádně to už si ale každý musí rozhodnout sám, tedy pokud měl někdy tu čest.
