Článek
Jihoamerické Andy, Nový Zéland, Austrálie, to jsou destinace na jižní polokouli, kam už čeští lyžaři míří víceméně běžně. Přikryl si ale po roce zopakoval něco úplně jiného. Jihoafrické dobrodružství, tentokrát okořeněné ziskem titulu ve slalomu. Kdo se může něčím takovým pochlubit? Opravdu jedinečné. Po všech stránkách.
„Cesta na druhý konec zeměkoule, dva dny v letadle a v autě. Země, kde lyžování je neznámým sportem, jediná lanovka pochází z minulého století a cesta do střediska je srovnatelná s expedicí vysokohorskou pustinou," líčí lyžařský dobrodruh, jehož jméno zatím fandům moc neříká. Ani triumf ve středisku zvaném Tiffindell na tom nic nezměnil.
Co na něj při lyžovačce v africkém chladu čekalo? Ve středisku mají slovo lidé z Rakouska či Austrálie, kteří vědí, jak to má při závodech vypadat. „Příprava tratí byla na skromné podmínky vynikající, počasí nám přálo," připomíná. Sníh byl ovšem pouze umělý, přírodní napadl až po závodech.
Český vyslanec přitom nejel tak úplně do neznáma. V JAR lyžoval už loni. „To byl závod velmi dobře obsazen kvalitními lyžaři z mnoha evropských zemí, kteří se snažili zejména zabojovat o účast v olympiádě. Pořadatel pozval skupinu výborných Italů, a tak úroveň závodů byla mnohem vyšší než v letošním roce. O prvenství mezi sebou teď bojovala úzká skupina," komentuje přítomnost pár lyžařů z USA, Británie, Turecka, Francie a také afrických zástupců.
Žebříčkových bodů odvíjejících se od kvality rivalů nemohl český lyžař moc pobrat. Tak trochu paradoxně. Zatímco loni v JAR končíval až pod stupni, bodově si polepšil, letos posbíral medaile, ale body si odvezl stejné, s jakými do Afriky přijel. A to byl na stupních i v řadě doprovodných klání.
Snad víckrát než za celou dosavadní kariéru, ve které toho ale zatím moc nemohl stihnout. Je mu osmnáct, jeho rodina má dům a cestovní agenturu v Olomouci. V Česku se narodil, chce to dotáhnout až do zdejšího A-týmu.
Pobývá ale ve Francii. „Zejména proto, že tam máme lyžování před domem a že mi škola umožňuje mít speciální program pro lyžaře," nastiňuje.
Má i tamního trenéra. Od září mu začne poslední rok na střední škole v Moutiers - pár kilometrů od bydliště ve Val Thorens přímo pod alpskými velikány. „Sezóna tam začíná obvykle v polovině listopadu, to je také začátek zimního závodního kolotoče, který by měl skončit na jaře postupem do juniorského A-týmu, maturitou a postupem na vysokou školu," má jasný plán.
