Článek
„My nemáme mistrovské ambice, jdeme zápas od zápasu s cílem hrát v klidu a pomalu se blížíme k pohárovým příčkám. V sobotním utkání měli hosté víc gólových šancí než my. Kolikrát při nás stálo i štěstí.
Utkání hodně ovlivnila 40. minuta, kdy Brémám sudí vyloučil Diega, což se samozřejmě projevilo na jejich hře. Přesto nás ve druhé půli až na pár výjimek k ničemu nepustili, ale Amanatidis jim dal z jedné z mála příležitostí gól. Já jsem se do žádné gólovky tentokrát nedostal.
V závěru zápasu jsem viděl žlutou kartu, ale vůbec nevím za co. Šel jsem do souboje s obráncem vyšším skoro o dvacet centimetrů. Ránu jsem spíš dostal já, ale sudí to viděl jinak. On totiž po změně stran tu červenou z první půle hodně kompenzoval.
Atmosféra na stadiónu byla opět vynikající. Padesát tisíc diváků bylo slyšet. Fandili i mně. Nezaslechl jsem jediný náznak něčeho negativního, že jsem nedal ve druhém utkání po sobě branku. Oni dobře vědí, že jsem nepřišel jako stroj na góly a potřebuji se teprve zabydlet a zvyknout si. V prvních dvou utkáních jsem měl také velké střelecké štěstí.
V sobotu bylo podstatné vítězství a tři body. Fanoušci oceňují i moje nasazení, a když uvidí, že se peru, odpustí mi jistě víc zápasů, kdy nedám gól. Hlavně, když budeme vyhrávat.
Brémy porážka hodně mrzí
Bundesliga je velice kvalitní soutěž, navíc hodně vyrovnaná. Brémy ta porážka hodně mrzí, protože potřebují udržet krok s Bayernem. Boj o účast v Lize mistrů bude ještě hodně napínavý. Určitě ho nevzdává ani Hamburk a nahoru se tlačí také Leverkusen se Schalke. My se pohybujeme ve velice vyrovnaném středu, kde nás každá výhra posune blíž k pohárové Evropě, ale porážka může znamenat pád třeba o čtyři místa dolů. A toho se snažíme vyvarovat.
Každý další den a týden v Německu je znát. Zabydluji se doslova i obrazně. Věřím, že do čtrnácti dnů už bude moje bydlení hotové. Německy se učím za pochodu. Lidé kolem mne jsou velice vstřícní a pomáhají mi, to je pro mne velice cenné. Ještě důležitější je podpora, kterou cítím od trenéra a spoluhráčů.“
