Rubriky:

Německo

Drobný měl namířeno do Sparty, ale zůstal v HSV. Do tří let je Hamburk zase mezi elitou, říká

11. února 2015 07:53 - Hamburk

Loni na jaře za Hamburkem zavíral dveře, mířil do Sparty. HSV se potácel u dna fotbalové bundesligy, on byl v roli dvojky. Teď je brankář Jaroslav Drobný pro německý klub znovu bohem. Zlom nastal v baráži, v níž zářil, exceluje i v této sezóně. Naposledy v sobotu kryl při výhře s Hannoverem 2:1 penaltu. „Když si vzpomenu na tu baráž… Radši si ani nepředstavuju, co by se dělo, kdybychom spadli,“ říká v exkluzívním rozhovoru pro Právo a Sport.cz.

 

Profimedia.cz

Komplimenty na vaši osobu se v posledních měsících kupí. Jak se vám poslouchají?

Mě zajímá, kde jsme v tabulce. Přestože jsme nyní dvakrát po sobě vyhráli, jsme pořád namočení, hoří voda. Jsme klub, který by měl být mezi prvními čtyřmi, jenže už několikátý rok hrajeme o záchranu.

Čím to je?

Je to už rarita: přijde k nám hráč jako velká posila, ale u nás jako kdyby zapomněl hrát fotbal. (usměje se) Říká se, že v Hamburku je obrovský tlak, co se týká médií. Což je pravda, na druhou stranu se s tím musí počítat. Je to začarovaný kruh.

Loni jste se zachránili za minutu dvanáct v baráži. V létě přišly posily, ovšem zase je to boj o holý život...

Klub mocně investoval. Na začátku této sezóny se však změnila kompletně koncepce, musí si to sednout. Věřím, že pokud přežijeme tento ročník, tak bude Hamburk zase na špici bundesligy. Nechci tvrdit, že za rok, ale do dvou tří let. Do šestého místa by měl být pořád.

Dokážete si představit, co by se dělo, kdybyste loni sestoupili? Hamburk jako jediný hraje bundesligu nepřetržitě od jejího počátku.

To by nás snad postříleli. (směje se) To si ani nedokážu představit, nevím, co by se dělo. Bylo by to hodně nepříjemné, pocítili bychom to na autech, na domech.

Jako před rokem, kdy si na tým fanoušci počkali po porážce s Hertou?

Chtěli si to vyříkat, ale to je v Německu normální, děje se to v každém klubu. Lidé dávají za fotbal i poslední peníze, žijí jenom tím. Byli naštvaní, ovšem bylo to v rámci normálu. Že přiletělo nějaké vejce, to k tomu patří. Pořád lepší vejce než kámen. Nikdo v Česku si však nedovede představit, jaký to byl v baráži tlak. Kdybychom to podělali, HSV by přišel skoro o 50 miliónů eur jenom na sponzorech! (přibližně 1,4 miliardy korun – pozn. aut.)

Klubu by hrozil úpadek.

Pracuje v něm kolem dvou stovek lidí, víc než polovina by zůstala bez práce, to už by nebyla sranda. Všichni byli po baráži šťastní. Nešlo v ní jen o sport, ale i o živitele rodin. Klub by to neutáhl ekonomicky. Tím, že Hamburk nikdy nesestoupil, uzavírá s hráči smlouvy bez klauzule, že v případě sestupu půjdou automaticky dolů s platy. To jsou věci, které nikdo nevidí, jenže pro klub jsou zabijácké.

Byla pro vás baráž, v níž jste významně pomohl k záchraně, zlomem ve vaší pozici?

Tím už byl předchozí zápas v Mainzu. Do té doby jsem byl v kontaktu s jinými kluby, poté už nikdo nezavolal. (usměje se)

Tehdy se o vás zajímala Sparta. Počítal jste, že z Hamburku odejdete?

Myslel jsem si to. Měl jsem laso ze Sparty, šel jsem za prezidentem panem Kreuzerem, požádal jsem ho, zda by mě uvolnil bez odstupného. Což mi přislíbil. Sparta se mi líbila, fandím jí, odmala jsem musel chodit s tátou na sparťanské schůze.

Počkejte, většina fanoušků vás má spjatého s Českými Budějovicemi.

Jasně, ale jsem sparťan, v hokeji i ve fotbale.

Pokud byste zlikvidoval v baráži o šanci méně, mohl jste na Letné být.

Upřímně, nikdy se mi z Německa moc nechtělo. Když jsem ale viděl jisté věci, nemohl jsem je akceptovat, chtěl jsem odejít. Jenže poté se změnilo vedení, všechno je nastavené jinak. Hraje ten, kdo je momentálně lepší.

V minulosti tomu tak nebylo?

Je to klasická záležitost: když do Čech přijde cizinec, také musí být lepší než čeští hráči. Pokud je výkonnostně stejný, upřednostní kouč domácího hráče. Cením si, že mi tehdejší trenér Fink řekl do očí, že nemám stejnou startovací čáru, že to tak prostě musím vzít. Nestěžuju si na to, vůbec, je to normální všude na světě. Pořád jsem trénoval, neřešil to.

Vyplatilo se vám to, klub s vámi v lednu prodloužil kontrakt do června 2017. V Hamburku tedy asi ukončíte kariéru, usadíte se zde natrvalo?

Jsem v Německu osmý rok, předtím jsem byl v Anglii, Nizozemsku, v Řecku, do Česka jezdíme s rodinou stále. Můžu bydlet kdekoli, je mi to jedno. Součástí nové smlouvy jsou tři opce na působení v roli trenéra brankářů. Buď mě klub pošle do akademie, do béčka, nebo zůstanu u áčka. Koncepce je ale nastavená tak, aby každý začínající kouč začal od mládeže.

Vítáte tuto možnost?

Jsem za ni rád, člověk ale neví, co bude za dva roky. Od patnácti let jsem profíkem, dvacet let jsem pořád po soustředěních, na cestách. Fotbal mě pořád moc baví, jsem rád, že ještě držím pohromadě, ovšem může se klidně stát, že budu mít blackout a seknu s tím ze dne na den. (směje se)

A pak do Sparty jako trenér brankářů?

To je strašně těžké, nikdy jsem netrénoval. Na druhou stranu si všechny tréninky točím na video. Před tréninkem zavolám na klub, do oddělení televize HSV, řeknu jim, ať přijdou v tolik a v tolik, dám jim flešku, na kterou mi trénink stáhnou. Všechno mám v počítači. Mám dva, jeden doma, druhý v kabině, kde už mám skoro kancelář.

Určujete si sám tréninkovou náplň?

Celý trénink ne. Oznámím, že bych dnes chtěl dělat tohle a tohle, kouč třeba řekne, že se to zařadí. Je to tak napůl. Horší je, když po mně chtějí, co mě nebaví. Ale to už dobře poznají. (směje se)

V Německu vám vyčítají, že neposkytujete rozhovory. Jaký je hlavní důvod?

Můžu v něm ze sebe udělat lepšího, než jsem. A to nechci. V Německu jsem nedal interview přes rok, pouze na klubový web. Novinářům jsem vzkázal, že s nimi mluvit nebudu, ale že jsem profesionál, ať klidně pošlou e-mail s otázkami na klub, já všem do dvou dnů odpovím. Jenže tahle varianta se jim nelíbí, neboť by museli napsat přesně to, co jsem napsal já...

Robert Neumann, Právo

Zrušit


Časová osa: Německo

Filtr článků - Německo


Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Tabulky

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..