Článek
S jakým cílem jste šli do ligového zápasu s Baníkem Ostrava?
Chtěli jsme především navázat na vítězství nad Slováckem v Uherském Hradišti. Před utkáním s Baníkem jsme byli na jedenáctém místě tabulky a věřili jsme, že se v případě dobrého výsledku můžeme posunout výš. Jenže proti Ostravě jsme si z pohledu umístění moc nepomohli. Naopak jsme si kvůli porážce zase pohoršili.
Co další propad v tabulce pro Teplice znamená?
Není to žádná sláva. Snažíme se sice víc hrát kombinačně a po zemi a vnucovat naši hru soupeřům, ale zbytečně je v našem pojetí moc respektu. A takové ztráty by se nám neměly stávat především na domácím hřišti. Sice zápasy se Spartou a Slavií se moc nepovedly, ale není důvod být zaskočení. Škoda každého ztraceného utkání.
Takže jaké pocity převažují?
Potřebujeme hlavně body, které nemáme. Po Ostravě jsme proto cítili obrovské zklamání. Minimálně remízu jsme si zasloužili, a nic z toho pro nás nedopadlo.
Mnoho nescházelo, abyste se zapsal mezi prvoligové střelce. Jak vás s odstupem času mrzí, že vám to nevyšlo?
Mohl jsem dát gól proti Baníku v nastaveném čase, když jsem si naběhl před branku soupeře a dostal se před bránícího Jánoše, který o mě asi nevěděl. Chtěl jsem hlavičkovat na zadní tyč, kde by to měl brankář Laštůvka asi složité. Chyběl kousek. To, že jsem jako brankář hlavičkoval vedle, mě ale neomlouvá. Hráli jsme vabank, a když už jsem se dostal do obrovské šance, mělo to skončit gólem. Určitě mě to štvalo.
