Článek
Vy jste vyznavačem útočného fotbalu. Nemáte pocit, že v naší nejvyšší soutěži se hraje až příliš defenzívně?To není pocit, to je pravda. Ale aspektů, které škodí fotbalu, je v tom našem domácím víc a jsou mnohdy ještě horší než samotné defenzívní pojetí.
Co například?Chybí v něm kultura. Výroky některých hráčů jsou nebezpečnější než samotné neumění aktérů.
Jaké další aspekty vidíte?Fotbal není jen o bránění a útočení. Samozřejmě v našem fotbale je znát ztráta stovky, možná i většího počtu nejlepších hráčů. Nejvyšší kvalita je pryč. Ekonomicky nemůžeme konkurovat bohatším zahraničním klubům a ty naše potřebují peníze. Zapomeňme na to, ža bychom nejlepší hráče udrželi i v nejbližší budoucnosti.
Odcházejí především útočníci a ofenzívně ladění hráči, takže to nevypadá pro českou nejvyšší soutěž nejlépe...Z hlediska kvality těch nejlepších asi ne, ale vůbec to nebrání tomu, aby se u nás hrál otevřenější a pohlednější fotbal a aby byl zdravější ve vztazích. Myslím s kulturou, což znamená, že soupeře uznávám jako partnera. Mám k němu respekt, úctu, pokoru, chovám se k němu slušně, bez vulgarismů a urážek. To můžeme udělat a být v tom lepší než třeba v Anglii. Vzpomínám si na motto, které jsem četl v irské šatně. Nebudu citovat přesně, ale znělo asi v tomto smyslu: Pane Bože, dej mi sílu, ať porazím soupeře všemi sportovními prostředky. A dej mi ještě větší, abych mu v případě prohry dokázal čestně poblahopřát... Tak nějak zní. Když se nad obsahem zamyslíte, je v něm to, co u nás mnohdy postrádáme.
Vraťme se k defenzívě, která v naší lize převládá...Neměla by být v takové míře a není to skutečně jen v tom, že chybějí nejlepší hráči. Viděl jsem v zahraničí zápasy patnáctého mužstva v tabulce se šestnáctým a hráli fotbal, na jaký byla radost pohledět. První faul až ve dvaadvacáté minutě. Fauly škodí hře, tak je pokud možno nedělají. Útočný fotbal na góly se dá hrát i s méně kvalitními hráči.
Trenéři u nás ale prezentují tento způsob jako důkaz, že umíme bránit. Máte stejný dojem?Ale tak to není. Důvodem je snaha nedostat gól, neprohrát, alespoň získat bod. Vstřelit gól? To je něco navíc. Možná se to povede... Málokterý trenér byl vyhozen za remízu. Bohužel se z toho stala filozofie, kterou vidíte už u žáčků. Ti hrají ve čtyřech pressing od toho výstupového až po blokového. Obranu jsme skutečně zdokonalili, takže útočníci, pokud nejsou opravdu na výši, mají problém se prosadit.
Trenéři do toho ale bývají tlačeni majiteli klubů...Bohužel ano. Zajímají je jen výsledky a body. Doslova se jedná o bodový fetiš na úkor krásy fotbalu. Sestup považují za konec světa. Bojí se odchodu sponzorů. Kdyby se k tomu všichni postavili normálně a brali fotbal jako sport, trenéři by se snad také chovali jinak. Takhle se bojí riskovat a sázet na útočný fotbal. Je jich hodně málo, kteří si to dovolí. Přitom na ofenzívní fotbal a góly by určitě chodilo i víc diváků. Tohle by si měli uvědomit především majitelé klubů a podle toho hodnotit trenéry. Vstřelit gól by mělo být víc než ho nedostat.
