Rubriky:

Fotbal

Hašek: Zbavit se Obsta by byla chyba

20. listopadu 2004 12:30 - PRAHA

Deset krásných měsíců prožil během svého angažmá v japonském Visselu Kóbe fotbalový trenér Ivan Hašek. Bývalý reprezentant se chce po návratu domů půl roku vzdělávat, kroutí hlavou nad korupční aférou a už ví, co mu bude na Japonsku nejvíc chybět: "Jejich precizní organizace, slušnost a taky jídlo," říká v rozhovoru pro Právo.

 

PRÁVO/Václav Jirsa

Vaše trenérské angažmá ve Visselu Kóbe před téměř dvěma měsíci předčasně skončilo. Berete přesto působení v Japonsku jako další dobrou zkušenost?
Určitě. Mohl jsem působit v zemi, kde se mi hrozně líbí, kde jsem si vždycky přál trénovat a že to nedopadlo a výsledky nebyly podle mých představ, to je ta negativní stránka věci. Ale každá zkušenost je k něčemu dobrá, celkově to pro mě bylo nádherných deset měsíců práce a jsem vděčný za to, že jsem tam mohl trénovat.

Je pravda, že když jste mužstvu oznamoval svůj nečekaný konec, tak někteří hráči brečeli?
V Japonsku se tyhle věci dost prožívají, bylo to složité pro mě i některé ty kluky. Zajímavé, že s brekem přišli ti, které jsem nejvíc dusil... Bylo to neočekávané, já se rozhodl ze dne na den a ty emoce k tomu trošku patří.

Odešel jste kvůli manažerovi klubu. Co se mezi vámi stalo?
Byl to člověk, který tam přišel až v průběhu sezóny. Absolutně nefungovala komunikace. On by nejradši řídil celý klub a zároveň dělal trenéra. Vadilo mu cokoliv já jsem řekl, chtěl mluvit do všeho, prakticky jsme spolu nekomunikovali. Mluvil jsem přímo s prezidentem. Ale nevymlouvám se, nebyly výsledky, to mě mrzelo nejvíc. Přátel tam mám pořád hodně, jediným nepřítelem byl manažer klubu.

Vrátíte se ještě někdy do Japonska?
Určitě. Sice to, co se týče trenérské práce, není nějaký extra skok dopředu, protože velký fotbal v Evropě je někde jinde, ale je to určitě zajímavá práce v ideálním fotbalovém prostředí. Jednou se tam vrátím, ale teď jsem rozhodnutý být nějaký čas doma.

Jak moc vašemu týmu pomohl příchod Pavla Horvátha?
Bral jsem ho tam jako fenoména, který umí dát hře rytmus, vezme na sebe zodpovědnost. Přinesl tam pozitivní myšlení, dobrou náladu. Měl obrovskou motivaci se prosadit, na tréninku makal nadoraz, dělal i skluzy! A taky shodil šest kilo, což mu prospělo. Rychle si tam vydobyl skvělou pozici. Všichni ho respektují. Jeho příchodem nálada v mužstvu okamžitě stoupla, protože je pro každou srandu. Pro mě byla radost s ním spolupracovat, jeho angažování byl největší přínos pro klub za celý rok.

Jak si vede mezi cizinci?
Pavel patří podle hodnocení k nejlepším hráčům celé japonské ligy a kdyby nehrál v Kóbe, tak po něm okamžitě vystartují jiné kluby. Jsem o tom přesvědčen.

Co vám bude na Japonsku nejvíc chybět?
Jejich precizní organizace, slušnost a taky jídlo. Miluji ryby, skoro každý den jsem byl v sushi baru. Svolal jsem tam i rozlučku.

Co momentálně děláte?
Dost cestuju, ještě se taky starám o Japonce, kteří sem přijíždějí. Vissel Kóbe má zájem o další spolupráci, chtějí, abych jim pomohl trošku se etablovat v Evropě. Hlavně prezident klubu, jeden z nejbohatších lidí na světě. S tím jsem pořád v kontaktu.

Kdy začnete znovu trénovat?
Teď si chci chviličku odpočinout a připravit se na další angažmá. Cestuji po Evropě, snažím se vidět co nejvíc zápasů doma a hlavně v cizině. Pojedu se také podívat na tréninkové procesy některých mužstev. A taky chci být doma s rodinou.

Proč všichni trenéři tají, kam jezdí na stáže, kde se vzdělávají?
To je každého know how. Nikdo neprozrazuje, kde bere další myšlenky, kam si jezdí pro inspiraci. Přece nebudu říkat, kde a s kým budu mluvit. To jsou privátní věci.

Berete to jako investici do trenérského vzdělání?
Určitě, musím sledovat moderní trendy, které pak použiju v další práci. Fotbal se pořád vyvíjí a kdo na rok nebo dva vypadne, špatně do toho zase naskakuje.

Jak dlouho budete takhle jezdit po zápasech?
Viděl bych to tak na půl roku. Teď se chci dál zdokonalovat. Potřebuji taky zlepšit angličtinu a přemýšlím, že bych jel na nějaký kurs do Anglie nebo USA. Chvíli si chci dát pauzu.

Pořád se vzděláváte. Jste hodně ctižádostivý...
Nevím. Prostě bych rád jednou něčeho dosáhl, jako trenér jsem toho zatím moc nedokázal. Takže mě žene dopředu snaha prosadit se.

Vaše další štace bude v zahraničí, nebo v Česku?
Nevím to na sto procent. Ale je málo pravděpodobné, že budu trénovat tady.

Z kolika českých klubů byste vzal nabídku?
To se nedá takhle říkat, rozhodně bych zdejší angažmá nebral jako degradaci.

Kolik jste měl nabídek po odchodu z Japonska?
Já nemám rád, když trenér říká, že měl tolik a tolik konkrétních nabídek. To, že někde vaše jméno padne, ještě nic neznamená, často je tam deset dalších kandidátů. Měl jsem jednu nabídku v Japonsku. Smlouva byla na stole, poděkoval jsem za ni a řekl jsem, že teď na to není vhodná doba.

Vaší první zahraniční štací byl Štrasburk. Udržujete s Francií pořád blízké kontakty?
Často tam jezdím a jsem v kontaktu s lidmi kolem francouzské kopané.

Jednou jste řekl, že váš sen je vést mužstvo, kam by vám koupili hráče, na které si ukážete. Platí to stále?
Toho se asi nedočkám... Ale dál mě to motivuje. Pár takových klubů sice existuje, jenže přede mnou je ještě spousta práce.

Co říkáte tomu, že se hodně začíná prosazovat mladá trenérská generace - Mourinho, Deschamps a další?
Oni ještě donedávna hráli, dokáží se vžít do nálad hráčů a vědí jak na ně. To je hodně důležité.

Závidíte třeba Mourinhovi, jemuž je stejně jako vám 41 let a už trénuje v Chelsea?
Vůbec ne. Přeju mu to a fandím mu. Má velké sebevědomí, dokázal toho už hrozně moc. Vždyť s Portem vyhrál Ligu mistrů, to klobouk dolů. Je to velice úspěšný trenér.

Máte v zahraničí kamarády mezi trenéry?
Vyložené kamarády, se kterými bych chodil na kafe, asi ne. Ale hlavně ve Francii mám pár trenérů, se kterými si občas zavoláme. Většinou si jen vyměňujeme fotbalové informace. Jsou to třeba Gernot Rohr z Nice, Halihodžič z PSG, Deschamps z Monaka. Vím, že můžu zatelefonovat i Arsenu Wengerovi z Arsenalu.

Jak jste se sblížil s Wengerem?
Je to Alsasan, a když jsem před deseti lety hrál za Štrasburk, navštěvoval naše zápasy. Poznali jsme se, pak jsme oba volili cestu do Japonska - já jako hráč, on jako trenér. Dost jsme se potkávali a mluvili spolu. Když dneska potřebuje vědět něco o českých fotbalistech, zavolá mi a funguje to i naopak.

Říkal jste, že jste s Japonskem stále v kontaktu. Vědí tam něco o korupční aféře v českém fotbale?
Radši jsem jim o tom neříkal, protože se za to sám strašně stydím a nikde se s tím nechlubím.

Co na to všechno říkáte?
Těmi všemi rozhovory jsem šokován. Ani nevím, jestli ty odposlechy patří do novin. Připadá mi to, jako bychom se všichni navzájem šmírovali. Demokracii si představuji trošku jinak. Z celé té aféry mi není dobře.

Ale právě ty odposlechy byly klíčové při vyšetřování...
Já vím a volám po co nejtvrdších trestech. Jsem šokovaný, když čtu ty rozhovory a pak jdu na fotbal a vidím, že někteří ti lidé jsou pořád na hřišti a pískají. Nechápu, že mají soudnost ve fotbale dál působit.

Jste z toho znechucen?
Jsem, ale na druhou stranu si nemyslím, že by kvůli tomu přestali fanoušci chodit na fotbal. Je tady pár osob, kteří se pokoušeli dostat přízeň rozhodčích na svou stranu, ale to neznamená, že se na to vyflákli i hráči. Jsem přesvědčen, že rozhodčí stejně mužstvu tolik nepomohli. Nejvíc se snažila ovlivňovat, alespoň se to píše a říká, Viktoria Žižkov. Ale stejně jsou ve druhé lize. Rozhodčí se na hřišti často báli, aby si neudělali ostudu. A když jim dal někdo peníze za to, že pískají rovinu, tak to už je jeho chyba. Nemyslím si, že by rozhodčí ovlivnili výsledky naší ligy víc než z deseti procent.

Řekl jste, že voláte po tvrdých trestech. Jaké by měly být?
Jde spíš o to, aby se ti lidé nevrátili po dvou letech do fotbalu a nedělali to samé. Vždyť Ivan Horník tady jednou kandidoval v nějaké anketě na osobnost ligy a najednou je z něj největší podvodník. Nemůžeme dělat hrdiny z lidí, kteří dělají takové věci.

Jaké jste měl s Ivanem Horníkem vztahy?
Byli jsme spolu ve Spartě, ještě když jsem tam hrál. Potom jsme byli oba manažeři. Já tam vydržel asi měsíc a odešel jsem. Ivan fotbalu rozumí. Nic víc, nic míň.

Hovoří se o svolání mimořádné valné hromady, aby do fotbalu vstoupila nová krev. V této souvislosti padá i vaše jméno...
Já ale vůbec funkcionářské ambice nemám, jsem trenér. Fotbalové prostředí by se mělo pročistit a je třeba, aby tam přišli noví lidé. I když na druhou stranu by bylo těžké a podle mě i chybné zbavit se Honzy Obsta, který je jeden z nejlepších fotbalových úředníků. O tom jsem přesvědčen. Vlasta Košťál je taky špičkový funkcionář, který má odborné kvality a ve fotbale se rychle etabloval. Tihle lidé mají dál schopnosti být ve vedení fotbalu. Ale musí se obměnit výkonný výbor, komise rozhodčích. Já ty lidi podpořím, ale dělat to sám nehodlám.

A kdo by tam měl přijít?
Třeba i schopní a féroví bývalí hráči - Pavel Kuka, Míra Kadlec a další. Ale nechci tím někomu dávat návod.

Jan Krůta, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Fotbal

Filtr článků - Fotbal


Výsledkový mix:

Premier League
13.12.2017 17. kolo Tottenham - Brighton Tottenham - Brighton 2:0
13.12.2017 17. kolo Liverpool - West Bromwich Liverpool - West Bromwich 0:0
13.12.2017 17. kolo West Ham - Arsenal West Ham - Arsenal 0:0
13.12.2017 17. kolo Manchester Utd. - Bournemouth Manchester Utd. - Bournemouth 1:0
13.12.2017 17. kolo Southampton - Leicester Southampton - Leicester 1:4
13.12.2017 17. kolo Newcastle - Everton Newcastle - Everton 0:1
13.12.2017 17. kolo Swansea - Manchester City Swansea - Manchester City 0:4
La Liga
dnes 21:00 Sevilla - Levante Sevilla - Levante
Bundesliga
13.12.2017 16. kolo Schalke - Augsburg Schalke - Augsburg 3:2
13.12.2017 16. kolo Leverkusen - Brémy Leverkusen - Brémy 1:0
13.12.2017 16. kolo Hertha - Hannover Hertha - Hannover 3:1
13.12.2017 16. kolo Bayern - Köln Bayern - Köln 1:0
13.12.2017 16. kolo Hoffenheim - Stuttgart Hoffenheim - Stuttgart 1:0
dnes 20:30 Mönchengladbach - Hamburk Mönchengladbach - Hamburk