Článek
Co pro vás znamená prvenství v polovině ankety Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu ČR?V první řadě mě to moc těší. Fotbalový podzim se mi povedl a jsem rád, že mé výkony nezůstaly bez odezvy. Tušil jsem sice, že se v pořadí oproti loňsku posunu trochu nahoru, ale že budu první, s tím jsem opravdu nepočítal.
Koho byste zařadil na první místo vy osobně? Pavla Nedvěda, který v dresu Juventusu podává výborné výkony. Za Méďu bych pak zařadil Marka Jankulovského. A hodně vysoko bych dal Jirku Jarošíka, který je podle mne jedním z nejlepších, možná vůbec nejlepším hráčem ruské ligy.
Jaký přikládáte podobným anketám význam? Důležitější jsou pro mě kolektivní ocenění, ale i ta individuální vždycky člověka potěší a jsou pro něho velkou motivací do další práce.
V dresu Chelsea zažíváte parádní sezónu. Jak ji zatím hodnotíte? Jednoznačně úspěšně. Zvládl jsem totiž ten nejdůležitější krok - v klubu jsem si vybojoval a udržel post brankářské jedničky. Pohled na tabulku Premier League je také, myslím, dobrým důkazem toho, že se dařilo. Ale nejtěžší část sezóny je teprve před námi. Už leden a únor budou obrovským soustem. To nás každý třetí den čeká zápas, ať v lize, v Ligovém poháru, Anglickém poháru, v Lize mistrů nebo za národní tým. Právě zde se bude rozhodovat, kdo si pro závěr sezóny vytvoří nejlepší výchozí pozici.
V úvodu sezóny trápila Chelsea nízká střelecká produktivita, pak se ale najednou vše zlomilo. Co způsobilo náhlý obrat k lepšímu? Jednak to bylo dáno tím, že se naši ofenzívní hráči po dvou měsících dostatečně sehráli, a také v tom hrál svou roli návrat Duffa s Robbenem do sestavy. Příchod obou přinesl do našich řad potřebné oživení a elán.
Na co současná Chelsea hodně sází, je týmový duch. Od začátku vašeho angažmá v Anglii jej často zmiňujete a tvrdíte, že v kabině panuje přátelská atmosféra... Co se týče vztahů v šatně, strašně mě to překvapilo. Většinou se ve velkoklubech na nějaké kamarádství nehraje. Tady je ovšem domácké prostředí. O to, aby se v kabině pořád něco dělo a byla legrace, se starají hlavně kapitán John Terry, Scott Parker a oba maséři.
K působení ve velkoklubu neodmyslitelně patří tlak médií, okolí i fanoušků. Jak jste se právě s tímhle dokázal popasovat? Člověk nemá moc na vybranou. Buď se s tlakem vyrovná, nebo ne - což pak většinou končí jeho odchodem z klubu. Nemá cenu si připouštět všechny ty negativní věci, které se čas od času objevují, a začít si je brát příliš osobně. To by byl začátek konce. Podle mě je možné si postupem času na zvýšenou popularitu i tlak zvyknout.
