Článek
Z dubnové valné hromady jste odcházel s názorem, že delegáti nechtějí změny. K čemu jste s odstupem času a po analýze poznatků došel? Myslím si, že změny by delegáti vnitřně chtěli, ale trochu se jich bojí. Nevědí, co mohou očekávat, proto třeba někteří hlasovali jinak, než vnitřně cítí. S kandidaturou jsem začal pozdě, takže nebyl dostatek času a prostoru jim vše vysvětlit, například jaké změny mám na mysli, co jimi sleduji a čeho chci dosáhnout. Týdny zbývající do červnové valné hromady dávají možnost, aby blíže poznali moje názory, a budou-li souhlasit, našli v sobě odvahu hlasovat pro ně. I proto jsem už před týdnem potvrdil, že budu znovu kandidovat.
Program, s nímž jste vystoupil, byl konkrétní a mnoho nešvarů ve fotbale nazval pravým jménem. Nebál jste se říci svůj názor. Nebudete nyní, po určitých negativních zkušenostech přímo z valné hromady, svoje programové prohlášení nějak korigovat? Určitě ne, protože neměním názory ze dne na den a neudělám to ani proto, že jsem v dubnu neprošel v prvním kole. Můj program je široký a jsou v něm pochopitelně vedle úkolů, které lze splnit v poměrně krátkém časovém horizontu, i vzdálenější cíle, třeba na několik let. Všechny jsou ale reálné a splnitelné. Pokud budu zvolen, budu program naplňovat.
Jak intenzivně pracujete s delegáty? Každý den od rána do večera mám spoustu schůzek a nejen s delegáty. Seznamuji se s názory dalších lidí kolem fotbalu, ale i mimo něj. Chci získat co nejvíc poznatků, vyhodnotit je, vzít si z nich to, co mi pomůže. Rád se sejdu s každým, komu jde o náš fotbal.
Máte pocit, že lidé kolem fotbalu už chápou, že nejste inkvizitor, který chce všechno ve fotbale rozprášit, ale jde vám o zachování toho zdravého a pozitivní posun dopředu? Myslím si, že čím dál víc lidí chápe, že mi jde skutečně o fotbal, a já budu jen rád, když jich bude přibývat. Vážím si i názorů oponentů, protože také z nich si beru poučení. Pochopitelně rozhodnutí, komu dát hlas, je na delegátech. Mělo by však odrážet jejich přesvědčení a ne zájem nějakých skupin.
Chystáte se na cesty po republice za delegáty? Lidé jezdí za mnou do Prahy a já vyjíždím za nimi. Schůzek je skutečně hodně, k tomu obrovská korespondence. Mně ale ten veliký zájem těší, protože svědčí o tom, že lidé chtějí znát moje názory a představy o tom, kam by měl fotbal jít, jaké místo ve společnosti by měl zaujmout, jak vidím řešení problémů, do nichž se dostal. Kdyby zájem nebyl, neměla by moje práce ani kandidatura smysl. Lidé mi věří a já je nechci a nemohu zklamat.
Určitě jste i vy zaslechl názor, že Haška nakonec zvolí a zkušení bafuňáři jím budou manipulovat... Vždycky jsem se řídil svým rozumem a nikdy jsem nebyl a nebudu ničí loutka. To je proti mojí povaze. Pochopitelně si uvědomuji, že předseda sám všechno nezmůže, fotbal je kolektivní sport a jeho řízení je týmová práce. Záleží proto na lidech kolem, ale pokud jim půjde o fotbal, neměl bych z toho obavu. Myslím si, že mám schopnost jednat s lidmi, takže bych se neobával ani toho, že ve výkonném výboru budou i takoví, kteří mi nejsou nakloněni. Priority fotbalu jsou jasné, jen je třeba je realizovat. To je, nebo by měl být společný cíl..
Viděl byste rád ve výkonném výboru například Luboše Kubíka nebo Pavla Kuku? Určitě, protože tito bývalí vynikající reprezentanti mohou také fotbalu pomoci. Mají odborné znalosti, ale také bohaté zkušenosti i ze zahraničí. Je škoda jich nevyužít.
Sledujete současné dění a jednání mezi Čechy, reprezentovanými Vlastimilem Košťálem, a Moravou, zosobněnou jeho velkým oponentem Jiřím Kubíčkem? Pochopitelně to sleduji. Podle mého názoru nezvolení předsedy na dubnové hromadě nebylo chybou systému, ale konkrétních osob. Nevidím důvod tento systém nyní měnit, protože v minulosti dokázal, že je schopen zvolit předsedu a vedení.
Cítíte určitou nervozitu s blížícím se termínem nových voleb? Nervozitou bych to nenazval. Spíš jde o určité zápasové napětí, to jsem vždycky vyhledával. Pro mne to je výzva. První zápas jsem prohrál, ale druhý chci vyhrát. Vždycky jsem šel do utkání s cílem zvítězit, ať to bylo na hřišti nebo v životě.
Rodina vás asi vidí méně než v dobách, kdy jste hrál fotbal nebo trénoval... Nadšená z toho není, ale podporuje mě, což je pro mne velice důležité. Podpora rodiny a důvěra lidí, jichž přibývá, mi dávají velkou vnitřní sílu.
Kdyby předsedu volila veřejnost, jasně byste vyhrál. Ale je tu znát i určitá obava, že Hašek dostane lukrativní nabídku k trénování a půjde za hlasem srdce. Zvažoval jste i toto úskalí? To byla jedna z nejdůležitějších věcí, kterou jsem si sám v sobě mnohokrát probíral. I proto jsem přišel s kandidaturou tak pozdě. Nabídky jsem dostal před kandidaturou, v jejím průběhu a nové se objevily i nyní. Nechci prozrazovat odkud, ale věřte mi, že ano a byly zajímavé. Rozhodl jsem se však kandidovat na předsedu svazu s vědomím, že to bude minimálně na čtyři roky. I když se zabývám především tím, co mne čeká v nejbližší době, jsem si vědom, že by to mohlo být třeba i na osm let, protože to vyplývá i z mého programu. Skutečně jsem na to připraven a rozhodně nezamknu kancelář předsedy svazu a nepůjdu trénovat. Už jsem řekl, že za důvěru, kterou do mne lidé vkládají, cítím velkou odpovědnost.
Pokud byste nebyl zvolen, kandidoval byste na jinou funkci, nebo vzal třeba něco jako ředitele reprezentace? Kandiduji na předsedu, na nic jiného. Pokud by to nevyšlo, život jde dál. Vrátil by se do normálních kolejí.
