Nedvědovi leží svět u nohou

Sál povstal a rozpoutal aplaus. Nedvěd přicházel mezi novináře se zlatou trofejí v rukách. "Větší pocty se mi nemohlo dostat. Znamená to moc. Pro mě i mou zem," hlesl šťastně.

Bublající napětí fanoušků opadlo, přišla nevídaná sláva. A Nedvěd mohl blaženě rozdávat úsměvy. Sám potvrdil, jak moc se mu ulevilo.  V posledních dnech si toho užil víc než dost. Nemoc, neskutečný shon, neodbytní novináři by ho snad roztrhali. Těm se ovšem mohl těžko ubránit, vždyť získal během tří dnů dvě velké ceny, o kterých rozhodují právě oni.

Nedvědova pařížská mise začala včera ve tři čtvrtě na tři. Soukromým letadlem vypraveným z Turína přistál na letišti blízko stadiónu Stade de France. Slavnostně oděn, v modrém obleku s kravatou stejné barvy a v dlouhém kabátě vypadal jako dokonalý elegán. Vlasy měl přistřižené, upravit mu je do Turína přijel kadeřník až z Říma! Jeho jediným "zavazadlem" byl vyzvánějící mobil.

Po boku mu stál manažer Zdeněk Nehoda. Rodina zůstala proti očekávání doma, neboť dcera Ivanka měla vánoční besídku ve škole. Nechyběli však lidé z vedení Juventusu Turín. Ti přece nedorazili jen tak, muselo v tu chvíli napadnout každého.

Co na to Nedvěd? Nechtěl vítězství ve Zlatém míči potvrdit ani za nic... "Bude to pro mě slavnostní večer, těším se a nechám se překvapit, jak to všechno dopadne," zůstával tajemný, byť dávno vše věděl. "Ani si nemyslím, že bych měl nějak výjimečnou sezónu. Prostě se to tak sešlo..." dodal Nedvěd.

Pak byl bleskově zpacifikován organizátory, "odvlečen" k připravenému autu a odvezen na vyhlášení výsledků do budovy televizní stanice Canal . "Že je vyhlášení v Paříži, se mi zdá tak trochu symbolické. V patnácti letech jsem zde jako malý kluk hrál první mezistátní zápas, a teď jsem tady kvůli Zlatému míči... Uvidíme se večer," dodal Nedvěd ještě na letišti. Po těch slovech nemohlo být o vítězi pochyb!

Vše se stvrdilo ale až před šestou hodinou. Nedvěd seděl ve studiu, před ním Zlatý míč a v italštině odpovídal na příval otázek, následoval jeho profil, v němž jej slavné osobnosti vynášely do nebes. Nedvěd se zkrátka definitivně proměnil v hvězdu první velikosti.

O vítězi Zlatého míče rozhodují novináři, každá z 52 členských zemí UEFA má pouze jediný hlas. A považte, jaká jména nechal například "Grande Paolo", jak mu v Itálii přezdívají, s přehledem za sebou. Henry, Raúl, Beckham, Zidane, Maldini...

Rodák ze západočeské Skalné píše svou kariérou takřka pohádkový příběh. Když jej koupila Sparta, býval i odepisovaným a neperspektivním náhradníkem. Po odchodu do Lazia Řím se nestal oblíbencem českých fanoušků, vrcholem byla jeho extempore při baráži s Belgií o světový šampionát hrané na podzim 2001. Diváci ho nechtěli ani v reprezentaci.

"Teď je z něj však úplně jiný člověk," shodují se lidé z jeho okolí. "Nikdo nemaká tak tvrdě jako on," opakuje, kudy chodí, jeho manažer Nehoda. "Povahově se změnil po přestupu z Lazia do Juventusu. Je hnacím motorem tohoto i národního týmu. Trofej si plně zaslouží," kýval hlavou Masopust. "Opravdu jsem se za poslední roky změnil," přikývl Nedvěd.

Včera v Paříži prožil největší den své dosavadní sportovní kariéry. "To štěstí ani neumím popsat! Teď, když Zlatý míč držím, konečně věřím, že ho mám."