Článek
V sobotu po utkání s Leverkusenem vám vyndali z předloktí levé ruky trubku zpevňující obě kosti, které jste si zlomil letos na konci února při utkání s Brémami. Jak operace probíhala? Byl jsem v narkóze, trvala asi hodinu. Když jsem se probudil a ruka přišla k sobě, hodně to bolelo, ale ulevil jsem si. Už to bylo nesnesitelné.
Na jak dlouho vás to vyřadí ze hry? V sobotu bych měl normálně nastoupit, pokud nedojde k nějakým komplikacím, ale zatím všechno vypadá dobře. Pochopitelně to bolí, protože po více než půl roce to je zase změna, i když k lepšímu.
Ale trubku z ruky vám měli vyndat až v prosinci, pokud si pamatuji... To ano, ale bylo to pořád horší a horší. Rána byla otevřená, stále krvácela, koukalo mi ven i maso. Raději nevzpomínat. Bolelo to stále víc, i při běhu, nemohl jsem ji ani ohnout. A to nemluvím o tom, když jsem upadl nebo mě do ní někdo nechtěně praštil. Loket, pod nímž koukala ven, ihned silně otekl. Už to nešlo vydržet, tak jsme se s klubovým lékařem dohodli, že trubka půjde ven.
Vnímáte silně, že už nemáte v ruce cizí těleso? No, samozřejmě a jsem rád. Po operaci si zvykám na lepší život bez trubky v ruce a vidím ho v krásných barvách.
Vy se těšíte na lepší život bez trubky v ruce a Dortmund po dvou vítězstvích asi na lepší umístění v tabulce... Určitě. Dvakrát jsme vyhráli 1:0, což není moc, ale důležité jsou body, protože jsme se vzdálili sestupovým příčkám. Vždyť po prohře s Hamburkem jsme k nim měli asi jen dva body. Bundesliga je vyrovnaná, stačí ještě dvě výhry a můžeme myslet i na lepší místa, než je střed tabulky.
To jste opravdu hráli celou dobu tak špatně? Náš výkon nebyl nejhorší, ale nedávali jsme góly a s každou bodovou ztrátou pochopitelně klesalo i sebevědomí. K tomu všemu se začalo hovořit i o dalších problémech, jako je velký dluh Dortmundu, všechno se jevilo hodně černě.
Co bylo příčinou neúspěchů a naopak zmrtvýchvstání? K příčinám porážek těžko něco řeknu. Kdybychom je znali, asi bychom našli i dřív recept na jejích odstranění. Trenér změnil systém ze 4-3-3 na 4-4-2 a prospělo nám to. Moje role se však nijak nezměnila, pořád hraji zprostředka zálohy.
Mužstvo se zvedlo i psychicky. Už po vítězství v Berlíně jsme si řekli, že musíme porazit Leverkusen, aby se zase nepsalo, že to byla náhoda. To se povedlo, nálada v kabině je mnohem lepší. Před námi jsou dva zápasy venku a Německý pohár, chceme v nich uspět. O konkrétních cílech se teď nemluví, uvidíme, jak nám to půjde.
Vy jste musel po prohře s Hamburkem předstoupit před fanoušky. To asi nebyla debata podle vašeho gusta... To tedy ne. Šli jsme si s nimi povídat tři, kromě mne Kehl a Metzelder. Ostatní utekli, nebyl jsem zrovna dost rychlý... Ta debata byla nepříjemná ne proto, že by mě fanoušci kritizovali. Ale co mám říkat, když se ptají, proč ten či onen spoluhráč hraje špatně.
To je nepříjemné, to mi moc nejde. A ještě v němčině. Kolem Borussie toho vůbec bylo hodně negativního. Třeba ve Stuttgartu se nás novináři vůbec neptali na fotbal, ale na všechny problémy kolem klubu. Snad už to pomine a bude to zase o fotbale.
Dortmund šetří, jezdíte rychlovlaky, poznali jste to i na výplatách? Klub má přes sto miliónů eur dluhů, takže zákonitě šetří. Co se týká rychlovlaků, jsou levnější, ale také pohodlnější než autobusy. Pochopitelně i rychlejší. Na výplatách jsme nepocítili žádnou změnu proti smlouvám, které máme podepsané.
Nehrozí přesto výprodej? Asi narážíte na to, co se nedávno psalo o zájmu Ajaxu o Honzu Kollera a čas od času se píše i o mně. Samozřejmě nevím, co vedení klubu zamýšlí, ale nepředpokládám nějaký výprodej. Pár miliónů by je asi nevytrhlo, to by musel být za někoho veliký balík peněz, což už se moc nevidí. Co se týká Honzy, o Ajaxu nic neví, alespoň takhle mi to řekl, a víc jsme o tom nemluvili. Pokud jde o mne, nic nového není a o ničem teď nepřemýšlím. Od toho mám manažera pana Pasku.
Zvykli jste si v reprezentaci, že už s vámi nebude hrát Pavel Nedvěd? Každému mužstvu na světě by hráč jeho kalibru chyběl. Schází i nám. Ale musí to jít i bez něj a s výjimkou zápasu s Nizozemskem se nám daří. Vyrovnáváme se s tím, zvykáme si na hru bez něj, která je pochopitelně jiná. O tom, že to bez Nedvěda bude fungovat dobře, přesvědčujeme sebe a snažíme se přesvědčit i fanoušky.
Moje role se moc nezměnila, možná mi přibylo úkolů. Hraji dozadu vedle Galáska a víc chodím i dopředu. Štěpán Vachoušek, který v podstatě hraje na Pavlově místě, i když jeho úkoly jsme si museli rozdělit, dře jako o život. Někdy mu to jde víc, jindy méně, to k fotbalu patří. Nejdůležitější je, že v mužstvu zůstal ten správný týmový duch, takže vidím reprezentaci v kvalifikaci na mistrovství světa pozitivně.
