Článek
V pondělí jste ve finále druholigové baráže porazili 1:0 Preston a West Ham se po dvou letech vrací do Premier League. Spadl vám kámen ze srdce? To je jasné. Jde o jeden zápas, který rozhodne o všem. Kdybychom nepostoupili teď, bylo by to špatné, protože kvalita druhé ligy jde pořád nahoru a je stále těžší vrátit se zpátky.
O postup jste hráli už před rokem, ale rozhodující zápas s Crystal Palace jste 0:1 prohráli... I proto si dokážu představit, jak hrozné to pro hráče Prestonu muselo být v pondělí. Zažívali stejné zklamání jako my tenkrát. Ale to je fotbal, vyhrát může jen jeden. Každý si dobře uvědomoval, o co jde. Dali jsme do zápasu všechno a zvládli jsme ho dobře takticky.
A pak jste šli úspěch oslavit... Slavili jsme chvilku na stadiónu v Cardiffu s fanoušky, ale hned jsme letěli zpátky do Londýna. Přímo u letiště Stansted jsme měli zamluvený hotel, kde se sešlo vedení i hráči a proběhla tam party. Další den se šlo ještě na přijetí ke starostovi a následovala jízda otevřeným autobusem. Ale to už bylo beze mě, protože jsem letěl do Prahy. Měl jsem to tak naplánované dřív, omluvil jsem se trenérovi a pustil mě. Já si to užil v pondělí, navíc na nějaké velké juchání stejně nejsem.
Jak se ve West Hamu zapíjí postup? Proudem teklo všechno, hlavně pivo a kořalka. Já na pivo moc nejsem, dával jsem si vodku. Ale v půlnoci už jsem jel domů. Kdo ten večer nějak nezvládl, mohl přespat.
Co vás čeká po návratu domů? Chci si odpočinout, po sezóně toho mám dost. Děti ještě chodí do školy, takže budu v Praze a 20. června odlétáme na dovolenou na Kypr.
Tušíte, kde budete hrát příští sezónu? Teď tyhle věci neřeším, nějak to dopadne. Hned po postupu mi trenér Pardew říkal, že by byl rád, kdybych zůstal. Dá se říct, že mě přemlouval. Je to otázka jednání, zatím to vidím padesát na padesát. Musíme se poradit doma i s agentem. Teď jsem tady byl pět měsíců bez rodiny a těžko jsem to nesl. Proto na ni budu brát ohled.
