Článek
Jak ke zranění došlo?
Nastoupil jsem od začátku a zápas pro nás nevypadal špatně. Šance měla obě mužstva. Do poločasu však nepadl žádný gól a my jsme šli po přestávce na hřiště s tím, že to musíme zlomit a vyhrát. Asi po hodině hry jsem šel do souboje s domácím obráncem Manuelem Friedrichem. Nic zvláštního to nebylo. Jenže jsem ztratil stabilitu, neudržel jsem se na pravé noze a celou váhou jsem dosedl na svoji levou, kterou jsem měl pod sebou. Cítil jsem takové nepříjemné a hodně bolestivé píchnutí a vzápětí jsem nemohl nohu ohnout.
Snažil se vás lékař vrátit do hry?
Zpočátku se mě snažil dát dohromady. Mezi tím jsme dostali gól z penalty. Místo mne šel na trávník Kruska a já zamířil do kabiny. Už jsem neviděl ani žlutou kartu Tomáše Rosického, ani náš vyrovnávací gól Metzeldera.
Co říkal lékař po prvním vyšetření v kabině?
Bohužel už po prvním vyšetření byla diagnóza pro mne velice krutá. Prasklý zadní křížový vaz. Vracel jsem se s mužstvem v autobuse. Nijak extrémně to nebolelo, ale noha tuhla, nemohl jsem koleno ohnout. Jen jsem doufal, že to nebude tak zlé a třeba nebudu hrát do konce roku a na jaře se vrátím.
Kdy jste absolvoval podrobná vyšetření?
Ještě v noci v Dortmundu a pak ráno. Bohužel se potvrdilo to nejhorší. Na osmdesát procent přetržený zadní křížový vaz levé nohy.
To znamená...
Operace a plastika celého vazu. Pro fotbalistu jedno z nejhorších zranění, jaké ho může potkat.
Kdy vás čeká zákrok?
V pondělí jedu do Mnichova, tam tohle umějí. Hned bych se měl podrobit operaci.
Řekl vám lékař, jak by měla léčka pokračovat?
Na klinice budu asi týden, pak začne pomaličku rehabilitace. Když se to prý bude hojit dobře, mohl bych se vrátit za půl roku, v horším případě až za osm měsíců, ale mistrovství světa bych měl stihnout. Samozřejmě bude záležet na léčbě, jak se noha bude hojit, co vydrží. Nejsem žádné tintítko, při dvou metrech výšky a kolem metráku váhy to je veliká zátěž, ale jsem optimista.
Prozradíte, co se vám honí hlavou?
Nic příjemného. Celou kariéru se mi vážná zranění tohoto typu vyhýbala. Měl jsem nějaká, ale nikdy to nebylo na víc než pár týdnů. Teď skoro na závěr kariéry přijde tohle... Neumím si představit, jak budu snášet změnu životního rytmu, ale musím se s tím srovnat. Dokázali to i jiní. Hlavně, abych se uzdravil a ještě mohl hrát. V to věřím, stejně jako v postup kluků na šampionát. Budu jim držet a palce a pak se připravím tak, abych byl mužstvu platný na šampionátu. Snad jediné pozitivum je v tom, že budu odpočatý a když se noha včas a dobře vyléčí, pak i v plné síle.
