Článek
Jak se vám gólová situace vybavuje v hlavě s krátkým odstupem po utkání?
Rosa (Tomáš Rosický) mě našel parádně, sedlo mi to do kroku a letělo to přesně.
Chtěl jste to opravdu takhle?
Mířil jsem k tyči. A ono se to mi to nějak svezlo a míč se zvedl.
Byla to životní trefa? Nebo kam ji řadíte ve srovnání s vašimi góly v pohárech?
Určitě vysoko. Pomohla týmu. A to je hlavní. A doufám, že budeme hrát další zápasy a že přidám ještě cennější.
Co jste si říkali v šatně po boji, který dopadl asi nejlépe, jak jen mohl?
Můžeme být rádi. Maximálně pokojeni. Měli jsme hrát odzadu, nedostat gól a to se povedlo. Tenhle cíl jsme zvládli, vzadu to šlo až na pár závarů. Vyhráli jsme, musíme se ale od soboty zase koncentrovat. Na ten druhý souboj.
O přestávce to ještě zdaleka radostné nebylo...
Ale říkali jsme si, že musíme pokračovat v tom, co jsme hráli. Věřili jsme, že to přijde. Byly tam po pauze sice dvě minuty komplikací. Ale pak jsme hráli dobře a vítězství bylo zasloužené.
Na gól vám nahrál Tomáš Rosický, zjevně jste si ale rozuměl i s Petrem Jiráčkem, zafungovala spolupráce z Plzně?
Vím, co od něj čekat, jsem na něj zvyklý. Škoda, že on nedal svoji šanci v první půli.
Co jste říkal atmosféře a tomu že nebylo vyprodáno?
Čekali jsme, že bude plno. Ale lidi fandili skvěle, odvděčili jsme se jim snad dost.
Není výsledek 2:0 až nebezpečně uklidňující?
Chtěli jsme dát gól. Přišel i druhý. To je super. Tam musíme hrát tak jako doma.
Prostředí v Podgorici, dějišti úterní odvety, prý bývá divoké...
Snad se z toho nezblázníme.
