Článek
Po první kvalifikační partii v rumunské Kluži skončil váš spoluhráč Jiří Štajner v nemocnici s plicní embolií. Jak moc jeho onemocnění mužstvo před dalšími boji o Ligu mistrů zasáhlo?
Dolehlo na všechny, ale víc než na Štajnyho absenci jsme v ligovém zápase s pražskou Duklou mysleli na to, aby se dal do pořádku a vrátil se mezi nás. Zdraví je důležitější než fotbal. I to mu při návštěvě, na kterou se za ním chystáme, samozřejmě řekneme.
Tušili jste, co se Štajnerem v úvodu sezóny děje? Stěžoval si na bolesti či únavu?
Vůbec, on není takový, aby lítal za doktory, nebo si snad chodil stěžovat trenérům. Kdyby ho lékaři nezmáčkli, nikomu by nic neřekl. Díky bohu že ho při návratu z Rumunska donutili, aby přišel do nemocnice na počítačovou tomografii, která plicní embolii odhalila.
I bez klíčového hráče, mozku a zároveň kanonýra jste generálku na pohárovou odvetu s Kluží zvládli, i druhý ligový zápas vyhráli a dostali se v tabulce na první příčku, neboť jako jediní jste zatím neztratili ani bod. S Duklou jste si ale nervy užili...
V první půli jsme se nemohli dostat do tempa a nehráli dobře. Ale po přestávce jsme už šli usilovně za vítězstvím a za zlepšený výkon jsme si tři body zasloužili. I když pravdou je, že jsme měli štěstí, neboť střídající Zbyněk Pospěch se v samém závěru dostal nikoli do stoprocentní, ale tisíciprocentní šance a mohl vyrovnat. Místo prázdné brány však trefil jen Váchu.
Mluvíte o štěstí, ale ve druhé půli jste Duklu přehráli, dali tři góly, řadu dalších šancí nevyužili a váš výkon už měl jarní mistrovské parametry...
Náš výkon se už opravdu blížil tomu, co chceme hrát. A to přesto, že se musíme vyrovnávat s absencí řady zraněných hráčů, kteří na jaře tvořili kostru týmu. Vždyť ze sestavy vypadli Nezmar, Rabušic, zraněný je Kušnír, problémy má Breznaník.
Teď k zraněným přibyl nejen Štajner, ale v průběhu střetnutí s Duklou i srbský snajpr Bosančič, kterého trápí bolesti ve svalu...
Počítali jsme s tím, že se těžko bude opakovat loňská sezóna, kterou jsme vlastně odehráli ve čtrnácti lidech, neboť se nám vyhýbala zranění i karetní tresty. Teď ovšem přišel pravý opak, neboť zraněných hráčů už máme opravdu hodně. Nemá ale smyslu si stěžovat a bědovat. V kádru je dost fotbalistů, kteří musí ty chybějící nahradit.
Jenže nahradit Štajnera bude těžké. Zvláště ve středeční kvalifikační odvetě o Ligu mistrů budou jeho zkušenosti chybět!
To určitě. Vždyť v loňské sezóně byl nejlepším hráčem v lize, takže je jasné, že jeho absence představuje citelnou ztrátu. Musíme se s ní ale vypořádat. Štajny nám na jaře pomohl dostat se do pohárové Evopy, my musíme udělat všechno pro to, abychom v ní zůstali a on si ji s námi po návratu k fotbalu zahrál.
To ovšem znamená vyřadit rumunskou Kluž, na jejímž hřišti jste před týdnem 0:1 prohráli. Troufáte si na ni?
Budeme hrát za Štajnyho a pro něho a o postup se porveme. Rumuni svým organizovaným projevem a čekáním na brejky připomínají hru pražské Dukly, kterou jsme nakonec také porazili. Když Kluž nepřehrajeme fotbalem, budeme muset postup prostě vybojovat a vydřít.