Článek
Bylo zranění nohy jediným důvodem skončit s vrcholovým fotbalem? Já se s problémy potýkám od dubna. Nejdříve lýtko, pak jsem měl drobné problémy se srdcem. Nebyl jsem schopný každodenního tréninku. Trable se kumulovaly, musel jsem se přemáhat. Čtyřhlavý sval se léčí měsíc. Neměl jsem chuť se zase dostávat do kondice. V mém věku už by šlo o delší proces, který člověka stojí hodně úsilí. Nechtěl jsem ale od klubu žádné úlevy. A hrát na půl plynu nemělo smysl.
Konzultoval jste svůj krok s někým? Chodím k doktorovi monackého AS. Říkal mi, že problémy jsou důsledkem mého věku. Ať jsem prý rád, kolik jsem toho stihnul. Však jsem o konci přemýšlel už v létě.
Jaké pocity ve vás převládají s odstupem několika hodin po rozhodnutí skončit s vrcholovým fotbalem? Ani necítím smutek. Jednou konec přijít musel. Když jsem svoje rozhodnutí řekl na klubu, spíše se mi ulevilo. Možná mě odchod tolik nezasáhl, protože jsem končil pozvolna. Nejprve jsem odešel z první ligy, abych jen nevysedával na lavičce...
Nesnažilo se vás vedení Cannes přemluvit, abyste ještě pokračoval? Zpočátku ano. Ale moje důvody pochopili. Už jsem se v klubu se všemi rozloučil. A začíná nový život. Nová motivace.
Co vás čeká v nejbližších dnech? Chci se naučit naprosto dokonale francouzsky. Zaplatil jsem si intenzívní kurz. Mám rok, abych se naučil pořádně mluvit. A pak bych se chtěl tady ve Francii věnovat něčemu ve fotbalu. Známosti mám. Nebojím se, že nebudu mít co dělat. Od pondělí už můžu podle doktora zlehka sportovat, takže začnu běhat. Opatrně a jen pozvolna. Ale bez pohybu bych být nemohl, zbláznil bych se.
Pravidelně jste chodil na tenis nebo běhat podél mořského pobřeží. Těšíte se, že na tyto aktivity bude nyní více času? Určitě. Už jsem se domluvil na plážový volejbal, samozřejmě i tenis. Koupil jsem si kolo a budu drandit s holkama. A samozřejmostí budou lyže, na které jsme jezdili už minulou zimu. Pomalu se zase do zdolávání sjezdovek dostávám. Určitě se půjdu proběhnout kolem moře, na chodník slávy.
Kopačky už coby hráč vážně nikdy neobujete? Hrát budu. Nemohl bych bez fotbalu žít. Ještě bych rád pokračoval někde v nižších soutěžích tady v okolí. Na nějaké vesničce, pro radost. S rodinou budeme jezdit do Čech, takže budu hrát i ve Smetanově Lhotě, ze které pocházím. Už se tam na kluky těším.
Rodina byla z vašeho rozhodnutí asi nadšená... S manželkou jsme všechno dlouho řešili. Ona i dcery jsou spokojené. Máme větší volnost, náš čas se nyní neřídí podle fotbalu. Navíc jsme získali čas i o víkendu. Podíváme se po světě, budeme mít pohodu.
Už dříve jste avizoval, že po skončení kariéry zůstanete v Monaku. Platí vaše dřívější slova? Dcery už tady chodí do školy a školky, já se budu učit jazyk, manželka taky studuje francouzštinu. Budeme mít co dělat. Ale z Nice do Prahy lítá přímá linka. Dvakrát týdně. Sebereme se a letíme. Tudíž budeme trošku pendlovat, ale po většinu roku budeme v Monaku.
