Článek
Sledoval jste sobotní zápas reprezentace?
Pochopitelně. Díval jsem se doma na televizi. Tři body jsou tři body, což je dobré.
Kdy jste se dozvěděl o nominaci?
Před půlnocí, asi po půl dvanácté mi volal trenér Brückner.
Prozraďte svoji první reakci na telefon...
V první chvíli jsem si myslel, že si někdo dělá legraci. Tipoval jsem to na spoluhráče ze Sparty Pavla Horvátha, ten takové vtípky dělává s oblibou. Když jsem poznal, že to je opravdu trenér Brückner, uvěřil jsem, že to je pravda. V tomto duchu jsme byli předem domluvení.
Co to pro vás znamená?
Je to příjemný pocit a velká čest. Jsem tu pár chvil, ale je to moc fajn.
Rodina se kvůli změně programu nezlobí?
Manželka mi gratulovala, bere to a má radost jako já.
Jak vidíte svoji šanci ve středu si na Letné zahrát?
O tom nepřemýšlím. Budu rád, když si zahraji, ale nebudu zklamaný, když mě trenér nepostaví. Do reprezentace jsem byl povolán poprvé, takže si to považuji.
Vy jste dres národního týmu oblékal v jednadvacítce...
To už je hrozně dávno. Naposledy jsem hrál za reprezentaci na olympiádě v Sydney v roce 2000. Tam jsme bohužel nepostoupili ze skupiny.
Nedávno jste hrál proti Arsenalu, vyhovuje vám britský styl, kterým hrají také Irové?
Vyhovuje... To se dá těžko říct. Je to velmi tvrdý fotbal, fyzicky náročný, se spoustou osobních soubojů. V utkání s Iry jde o hodně, bude to těžký zápas. Když budu hrát, určitě udělám maximum, abych byl mužstvu užitečný. Nebojím se ničeho, na tvrdou a důraznou hru jsem zvyklý.
