Článek
Vzdálená příbuzná africké trubky má své jméno i tvar odvozený od kukačky a stejně jako vuvuzela i zozulica je stará tisíce let.
„Tripolská kultura, z níž zozulica pochází, spojuje mnoho zemí jako Ukrajinu, Polsko, Moldávii, Rumunsko a jiné balkánské země," vysvětlil Aleksandr Sokolinsky, manažer projektu Zozulica.
„Chceme tento nástroj prosadit během EURO 2012, abychom lidi seznámili s našimi kořeny. Neříkáme, že jde o čistě ukrajinský nástroj. Spíše bych řekl, že je čistě slovanský," dodal.
Zahrát si může každý
Propagátoři stojící za myšlenkou využití zozulicy pro Euro říkají, že by se rádi vyhnuli efektu, který způsobila na světovém šampionátu vuvuzela. Podle mnohých fanoušků neustálé troubení na tradiční africkou trubku v podání desítek tisíc fanoušků ničilo fotbalovou atmosféru na stadiónu i v televizi.
Zozulica narozdíl od monotónního hukotu vuvuzel produkuje mnohem melodičtější zvuk a zahrát si na ni může každý. Podle profesionálního hudebníka Maksima Berežňuka zvládne hru na tento nástroj každý fotbalový fanoušek, ti zapálenější prý zvládnou zahrát i klasické fotbalové šlágry.
Zvládá i skladby Nirvany
„Je opravdu snadné na zozulicu hrát. Já se tomu nějaký čas věnuji a už jsem zvládl třeba zahrát písničky od Nirvany, DJ Tiesta a spousty jiných muzikantů," ujišťuje Berežňuk.
Zozulica vyjde na méně než sto korun a je k mání v různých velikostech v hliněném i plastovém provedení. „Hlína na původní zozulicu pochází z půdy, ukrajinské půdy. Naše země je velmi přátelská a každý, kdo k nám přijede na mistrovství, to pozná. Zozulica přenese pozitivní emoce z naší země na každého fanouška," věří Lesya Denisenková-Jerjomenková.
Mnozí evropští fanoušci však její nadšení nesdílí. Někteří zozulicu naopak považují za ještě hroší doprovod k fotbalu, než byla vuvuzela.
