VIDEO: Bílek si připil pivem, usnul v pět ráno – a teď chce medaili

Po porážce 1:4 s Ruskem by na jeho tým nikdo nevsadil. Kritik a škodolibých poznámek si vyslechl dost a dost. Teď může Michal Bílek triumfovat, protože na ně odpověděl postupem do čtvrtfinále mistrovství Evropy.

„Těší mě, že jsme postoupili. Neberu to ale tak, že jsem někomu něco ukázal. Že to dovedu, že jsem schopen mužstvo připravit," ujišťuje trenér. „Negativní reakce je pro mě nepříjemná. Dělám fotbal proto, že mě baví, abychom vyhrávali. Pokud vlastní fanoušci pískají, je to nepříjemné. Trvá to ovšem dlouho, už jsem se s tím smířil. Mohu reagovat jedině výsledky. Rychle za sebou jdoucími kvalitními výsledky. Možná teď mohu změnit svůj obraz v očích veřejnosti. Neberu to ale tak, že jsem jim to ukázal..."

Zadostiučinění pochopitelně cítí, i když ho nechce stavět do popředí. „Je pravda, že po prvním zápase nám spousta fanoušků přestala věřit. Jenže my zaslouženě postoupili. Hráli jsme jako tým. Přesně tak, jak jsme hráli celé dva roky," poukázal Bílek.

Zatímco hráči běželi po výhře 1:0 nad Polskem na děkovačku s fanoušky, Bílek mašíroval po trávníku se zaťatými pěstmi a postup si vychutnával o samotě. „Užíval jsem si to, protože jsem viděl, jak se všichni kolem mě radují, jak po sobě kluci skáčou. A jak se radují i fanoušci. Byl to krásný pohled. Je to velký úspěch, nepopsatelný pocit radosti a spokojenosti," vyznává se Bílek.

Další příjemné překvapení mužstvo čekalo, když se kolem půlnoci vrátilo ze stadiónu do hotelu Monopol.

„Vítalo nás asi čtyři sta lidí, převážně polských fanoušků. Dočkali jsme se vřelých ovací a děkovačky s rukama nad hlavou, na jakou jsme zvyklí na stadiónech. Takovou atmosféru lze zažít asi jen v Polsku," děkuje místním Jaroslav Kolář, tiskový mluvčí týmu.

Chvilka času zbyla i na oslavy. „Po večeři jsme šli společně do Českého domu. Každý trávil čas podle chuti. Bujaré oslavy se nekonaly. Dali jsme si pivo, ale pak šli kluci spát. Někdo dříve, někdo později," popisuje Bílek noc ze soboty na neděli. „Dostal jsem celou řadu esemesek. Koukal jsem na ně v autobuse i po večeři. Snažil jsem se odpovědět na všechny. Spát jsem šel kolem páté hodiny. Zápas jsem ještě neviděl. Teď vpodvečer se na něj s radostí podívám."

Večer však také bude přepínat duely Němců s Dány a Nizozemců s Portugalci. Právě ty určí, s kým se český tým ve čtvrtfinále utká.

„Na Ukrajině žádného pozorovatele nemáme. Jsou však určení lidé, kteří nám příštího soupeře rozeberou. Já se zatím soustředil na naši skupinu, další zápasy jsem nesledoval celé," avizuje Bílek.

Z kvarteta skupiny B si těžko vybírá. „Před několika měsíci jsem si skutečně přál Němce již ve čtvrtfinále. Ale už to neplatí, hrají na turnaji ve skvělé pohodě, ve velké formě. Raději bych tedy někoho jiného. Těžko však říci, koho. Dánové se zdají být nejhratelnější, ale také oni hrají velmi dobře, což potvrzují v každém zápase," přemítá Bílek.

„Německo je turnajový tým. Co hráč, to obrovská individualita. Dánsko má týmové mužstvo, je hodně kombinační. Hlavně v prvním zápase podalo výborný výkon, hrají v klidu. Máme s nimi vcelku čerstvou zkušenost z přípravy, nebylo to snadné. Portugalsko – také co jméno, to velká individualita. Ronaldo, Nani, Pepé, ti všichni mají velké kvality. Rovněž Nizozemsko má velké osobnosti. Hrají ve velikých týmech, navíc jsou nesmírně zkušení a mají kostru z mistrovství světa," popisuje trenér.

Ať jeho tým nastoupí proti komukoliv, cílem je teď zisk medaile. „Aby ne! Čtvrtfinále budeme chtít vyhrát – a v případě postupu do semifinále bychom už měli medaili jistou, protože o třetí místo se na mistrovství Evropy nehraje," připomíná Bílek, jak blízko Češi velkému úspěchu jsou.