Článek
Itálie, v tu chvíli ještě netušící, jaké skandální maléry se na ni valí, jásala. I nad Toniho střeleckou potencí. Dal zapomenout na Vieriho, po němž tesknili někteří ,tifosi'. Žezlo po zraněném střelci z Monaka převzal typově podobný, 193 centimetrů vysoký hrotový sloup.
V devětadvaceti ho čeká velká mezinárodní premiéra. Bude pálit i při ní? "Zatím jsem nehrál ani žádný evropský pohár (s výjimkou účasti ve finále Intertoto cupu mezi Brescií a Paris SG - pozn. aut.). Je to pro mě první zkušenost s akcí takového významu. Ale nechává mě to v klidu. A to byla vždy má silná stránka," říká nevzrušeně na pokraji vstupu na velkou fotbalovou scénu.
Dlouho byl zapadlý v nižších soutěžích. Prvoligový debut si připsal v dresu Vicenzy až ve svých třiadvaceti. Střelecky na sebe výrazněji upozornil v Brescii, pak zamířil z nejvyšší soutěže do tehdy druholigového Palerma. Za jedinou sezónu dal víc gólů než v předcházejících třech letech dohromady. Palermo přivedl do první ligy a v kanonádě pokračoval. A před sezónou z horké Sicílie zamířil zpět na sever Itálie, odkud pochází.
Vepsal se do historie
Letos se vepsal do historie. Po 47 letech je prvním střelcem, který během ročníku dosáhl na hranici 30 gólů v nejvyšší italské soutěži. Napodobil hvězdy pradávné historie, kdy ve fotbale padalo podstatně více branek. V roce 1934 překonal tuto hranici Felice Placido Borel z Juventusu a čtyři roky před ním Giuseppe Meazza z Interu Milán. Poslední, komu se to pak ještě povedlo, byl Argentinec Anton Valentin Angelillo z Interu Milán v sezóně 1958/59.
S Fiorentinou ze Serie A vystoupal až do Ligy mistrů. Míní, že v klubu má poněkud jinou roli než v národním týmu. "Ve Fiorentině jsem na hrotu. Sám nebo s ještě jedním útočníkem. V národním týmu se musí více operovat i ve středu pole, spoléhá se na vyváženost. Dopředu vyráží více lidí."
Mýlí se tedy podle něj ten, kdo by tvrdil, že Italové budou předvádět své tradiční obranné catenaccio. "Dali jsme tři góly Nizozemsku, čtyři Německu. To není náhoda. S dvěma hroty, tvůrcem hry Tottim nebo Del Pierem a ofenzívním volným hráčem Camoranesim, budeme mít sílu dopředu," soudí a odborníci srovnávají útočnou osu tohoto týmu se čtveřicí Antognoni-Conti-Graziani-Rossi, která zářila při MS 82.
Toni má jasno i v tom, kdo může na šampionátu překvapit. "Český tým s mým kamarádem z Fiorentiny Tomáše Ujfalušim," je přesvědčen. "Doufám, že spolu půjdeme do dalšího kola mistrovství. ,Ufo' je cenný hráč. Může hrát na kraji i uprostřed obrany. Ve Fiorentině je jeho síla pro nás dobrá, v reprezetanci ne," dodává s obavou.
