Článek
Pro fotbalové Německo představuje váš Hamburk obrovský šok. Sedm bodů ze tří zápasů, to je úvod přímo pohádkový.
Mužstvo má obrovskou morálku, což v každém utkání dokázalo. Na Bayernu jsme prohrávali už 0:2, ale přesto jsme dokázali vyrovnat a bod získat, proti Karlsruhe jsme o vítězství rozhodli v nastaveném čase, v Bielefeldu jsme průběh střetnutí rovněž dokonale otočili. Ze stavu 0:2 na 4:2, což také vypovídá o mnohém.
Prostě jaký kapitán, takové i mužstvo...
Bylo samozřejmě příjemné, že mně trenér Martin Jol jako jednomu ze čtyř nejzkušenějších hráčů přidělil kapitánskou pásku, ale zase až tak podstatné pro náš vzestup to není.
Co je tedy podle vás podstatné?
Že se mužstvo vydatně a hlavně dobře posílilo. Z mnichovského Bayernu přišel Jansen, náš dres oblékl Chorvat Petrič, v kádru se objevili dva Brazilci Alex Silva a Thiago Neves.
Zmiňovaný přestup Jansena byl pro celé fotbalové Německo šokem, neboť se ho podařilo do poslední chvíle utajit...
I my byli překvapeni, protože Jansena koupil Bayern před rokem za obrovské peníze a on v jeho barvách odkopal jednu jedinou sezónu. A najednou přestupoval do Hamburku. Když mně večer jako kapitánovi mužstva volal trenér, že Jansen transfer podepsal, byl jsem z toho šokovaný. Stejně jako druhý den celé fotbalové Německo.
Jste zřejmě s trenérem jedna ruka, takže žádný div, že vás Hamburk odmítl uvolnit do španělského Santanderu, s nimž jste koketoval. Anebo už vás podobné myšlenky opustily?
Španělé velký zájem měli, ale pro mě šlo o moc těžké rozhodování. V Německu jsem sice už třináct dlouhých let, ale měnit klubové barvy a zvykat si na nový styl života za každou cenu nepotřebuji. A navíc - v Hamburku mám ještě dva roky platnou smlouvu, takže přestup nepřicházel v úvahu.
Však také Hamburk jasně řekl, že vás za žádnou cenu neuvolní!
Právě, prodal van der Vaarta do Realu, nechal odejít Kompanyho, takže úvahy o mém přestupu byly bezpředmětné.
Mimochodem - probíral jste myšlenku na přestup do Španělska s rodinou? Konzultoval jste ji s tátou nebo bráchou působícím v italské Sienně?
Spíše s bráchou, s nímž si každý den voláme a všechny fotbalové věci na dálku probíráme.
V souvislosti s vydařeným podzimním startem Hamburku jsme mnohokrát skloňoval slovo morálka. I česká reprezentace bude v kvalifikaci o postup na mistrovství světa morálku moc a moc potřebovat. Změnila se nějak po nástupu nového trenéra Petra Rady?
Některé věci se skutečně změnily, ale jde o naši interní záležitost, kterou nebudu z mužstva vynášet.
Proč? To jde o tak zásadní změny?
Trenér Rada dbá třeba hodně na disciplínu, což mně osobně přijde úplně normální. Jsem na ni z Německa zvyklý.
Takže když se teď v reprezentaci řekne, že sraz je v osm, nepřichází v úvahu, aby někdo dorazil v osm pět?
Osm je osm, což platí pro každého. U nás v Hamburku, stejně jako teď v reprezentaci. Ale jinak zase až k tolika změnám nedošlo.
S příchodem nového trenéra se v reprezentaci změnila nejen disciplína a morálka, ale zřejmě dojde i ke změně herního stylu, který bude národní tým pod Radovým vedením praktikovat.
Už v přípravném zápase v Anglii jsme se snažili o aktivní a otevřené pojetí, ve středu v Belfastu v úvodním kvalifikačním utkání proti Severním Irům budeme v tomto trendu pokračovat. Vždyť český fotbal vždy měl a pořád má spoustu dobrých hráčů, aby se prosazoval kombinačním fotbalem hraným po zemi.
Otevřeným fotbalem jste se v Anglii sice prosadili, defenzíva - a standardní situace pak obzvlášť - vás však nakonec zradily.
Však nás na to trenér Rada upozorňoval, když jsme zápas u videa rozebírali. A také během tréninků se na obrannou činnost zaměřujeme, protože defenzíva samozřejmě není jen záležitostí obránců, ale celého mužstva.
Dá se vůbec perfektní defenzíva a hlídání soupeřových standardních situací natrénovat?
Těžko, protože fotbal je o individuálních chybách. Podobný problém, jako v posledních zápasech reprezentace, jsme měli loni v Hamburku, kde jsme také dostávali spoustu gólů ze standardních situací. Tři dny v týdnu proto věnoval trenér bránění standardek a přišel zápas a my z ní dostali zase gól.
Jenže inkasovat z podobných situací ve středu v Belfastu od Irů, jejichž síla je právě ve standardních situacích, to by mohlo znamenat cestu do záhuby...
Musíme se na ně důkladně připravit, protože největší zbraní Irů je hra ve vzduchu. Nesmíme tudíž dopustit, aby posílali centrované míče do šestnáctky, bude třeba nachystat se na jejich rohové kopy. Ale hlavně - pokud chceme uspět, musíme se prosadit naším fotbalem.
