Hlavní obsah

Excelentní Zítka: Nejsem spasitel, jen záskok za Čecha

TEPLICE

Spoluhráči, aby ho velebili na každém kroku. Nebýt fantastických zákroků brankáře Daniela Zítky v prvním poločase včerejšího souboje se Slovinskem, těžko by česká fotbalová reprezentace mohla myslet v duelu o bytí a nebytí na vítězství.

Článek

Zítka, jednička belgického Anderlechtu Brusel, jezdí na reprezentační srazy jako náhradník. Ve středu dostal při zranění Čecha přednost před Drobným z německé Herthy, dalším náhradníkem. A třiatřicetiletý rodák z Havířova zazářil.

S přehledem chytal vysoké centry, které dělají Čechovi problémy. A ve dvou klíčových okamžicích tasil bravurní zákroky. Byl nejlepším z borců Radovy družiny. „Nechci se hodnotit. Každý má nějakou funkci a mým úkolem je nedostat gól. Jsem rád, že jsem udržel čisté konto a podařilo se nám získat důležité tři body,“ vyprávěl skromně odchovanec Havířova. Mnozí by se s těžkou úlohou nevyrovnali. Tým čelil obrovskému tlaku. „O to cennější je naše vítězství. Prostě jsme museli uspět, nic jiného neexistovalo,“ říkal.

Obrovský nápor na nervy ustál možná i proto, že fotbal se s ním nemazlil. Z Žižkova ho vyhodili. Vzal zavděk působením ve Zlíně, pak v Prešově. Odešel do Lokerenu, aby se stal hvězdou Anderlechtu. A ve středu si vychutnal aplaus zaplněného teplického stadiónu. „Nejsem žádný spasitel. Jsem záskok za Petra, který je naší jedničkou. Jen jsem splnil svoji úlohu, když on nemohl do brány,“ odmítal chválu.

Snažil jsem se klukům pomoct, říká Zítka

Měl strach, když se na něj řítili Dědič a Šičič? „Myslel jsem hlavně na to, že musím být rychle u míče. Nedat jim prostě čas něco vymýšlet,“ předložil klíč k úspěšným zákrokům. Který z nájezdu byl těžší neřešil. „Při první šanci Dědiče jsem svůj záměr splnil do puntíku, protože on už byl tak blízko ke mně, že mě musel zkusit prostřelit. Když pak běžel sám Šišič, tak jsem se před ním snažil maximálně roztáhnout a on mě napálil,“ vykládal Zítka.

Neřešil, že ho spoluhráči nechávali v první půli často na holičkách a obrana nefungovala. „Z brány jsem moc neviděl, jak naše hra vypadá. Neměl jsem takový přehled. Snažil jsem se klukům pomoct, mluvit na ně,“ líčil. „Je pravda, že do poločasu jsme nehráli dobře. A pouštěli Slovince za obranu. Ale po přestávce už jsme soupeře do ničeho nepustili,“ přemítal Zítka po životním zápase na české scéně.

Při návratech z Belgie totiž v reprezentaci plnil s výjimkou snadné kvalifikace na Kypru roli náhradníka. A při klubových povinnostech bylo největší starostí, když při předkole Ligy mistrů jeho Anderlechtu na Strahově vykradli kabinu. O včerejška je zapsán jako ten, který zachránil českému týmu naději na MS 2010.

Reklama

Související témata: