Hlavní obsah

Hrajeme, na co máme, musel po remíze s Bulhary přiznat rozladěný Bílek

Praha

Samozřejmě cítil rozpaky. Však také reprezentační kouč Michal Bílek úplně nakonec přiznal: „Hrajeme, na co máme.“ Výstižná glosování bezbrankové partie s Bulhary. Realita, kterou trenér přiznal. Vyjádření toho, co se ve třetím zápase kvalifikace o MS 2004 na letenském trávníku odvíjelo. „Šedesát minut nebylo dobrých, ale pokud budeme hrát jako v poslední půlhodině, branky zase začneme dávat,“ utěšoval se trenér.

Foto: Milan Malíček, Právo

Tomáš Pekhart zpracovává míč v utkání proti Bulharsku.

Článek
Fotogalerie

Věděl a také přiznal, že bod je málo. Remíza představuje zásah do jeho propočtů. „Chtěli jsme ze dvou domácích zápasů šest bodů, ale máme pouze čtyři. Domácí remíza je málo a představuje tudíž ztrátu," uznával Michal Bílek.

Pekharta trenér hájil a dál hájí

Nabídl i vysvětlení, proč k ní došlo. „Šedesát minut jsme neměli v ofenzívě pohyb, do šestnáctky Bulharů chodilo málo centrů, neprosazovali jsme se v soubojích. A ani na Pekharta nesměrovalo tolik míčů, kolik jsme chtěli," glosoval Bílek nevýrazný výkon svých svěřenců, ale třeba Pekharta usilovně hájil. A to přesto, že nepředstavoval pro bránu Michajlova žádné nebezpečí, míče mu odskakovaly, přihrávky nedokázal zpracovat, mezi tyče nevystřelil.

„Důvěřuji mu, jako jsem v předchozí kvalifikaci věřil Barošovi. Je to hráč do vápna, který ale potřebuje centry a podobné situace před bránou, jako v pátek v Plzni. A proti Maltě se navíc střelecky prosadil."

Bílek: Střídání je moje rozhodnutí

Nic na tom neměnilo, že po příchodu Vydry a poté i Lafaty došlo ve hře Bílkova mužstva k výraznému oživení a i střely, závary a šance rozhodnout zápas se rodily. „Střídání bylo moje rozhodnutí. Lafata dostal v minulosti už několik šancí," stál si trenér za svým, i když po domácí remíze a momentálním vítězném tažení Italů je mu jasné, že v naší skupině se už bude hrát jen o druhou barážovou příčku.

„Asi ano. Italové byli a jsou jasným favoritem. Zvláště, když kvalifikací teď mají rozehranou dobře," připustil rozladěný  Bílek, který má pro mizernou ofenzívu a střeleckou bídu ještě jedno vysvětlení.

"Oproti evropskému šampionátu nám chybí hned čtyři ofenzivně ladění a tvořiví hráči - Baroš, Rosický, Pilař a Kolář. A taková absence se projevit prostě musí."

Ani Penev neskrýval rozpaky

Nebyl sám, kdo cítil rozladění. I Bílkův bulharský kolega Ljuboslav Penev se netajil rozpačitými pocity. „Chtěli jsme tři body, ale nicméně výsledek je spravedlivý, takže i remízu beru," glosoval zisk bodu z Prahy, který vrátil jeho mužstvo znovu do postupové hry. „Dali jsme si za cíl dostat se do baráže, což je plán, který se nemění a za nímž dál kráčíme. S hráči jsem spokojen, protože od chvíle, co jsem se ujal reprezentace, je na mužstvu patrný progres a vývoj."

Remíza s českou reprezentací k tomu pochopitelně pomohla. I proto, že Penev byl na Bílkův výběr připraven. „Byl to vyrovnaný souboj dvou rovnocenných a silných mužstev. Češi se prezentovali fotbalem a vlastnostmi, které jsem měl nastudované a o nichž jsem věděl," tvrdil bulharský kouč.

K situaci ve skupině se však odmítl vyjádřit, natož aby připustil, že při současném tažení Italů se už hraje vlastně jen o druhé místo znamenající účast v baráži. „Nekomentuji, zda hrajeme o první nebo druhé místo," ohradil se dost popuzeně.

Zato k rozhodčím, kteří Penevovi leží v žaludku po celou dosavadní kvalifikaci, se vyjádřil docela ochotně. „Samozřejmě že je z lavičky vidím jinak než diváci z tribuny, ale nám zvedali žluté karty rychle a ochotně, zatímco možnost ukázat je Čechům nevyužívali."

Reklama

Související témata: