Česká republika - Dánsko 0:3Po tvrdé lekci od Dánů dostaly postupové vyhlídky českého týmu hodně vážné trhliny

Marně se reprezentační kouč utěšoval, že do důležitého duelu pošle nejsilnější tým, liché byly Bílkovy naděje, že proti Dánům nasadí i Rosického.

„Zranění stehenního svalu ho nakonec na hřiště nepustilo. Obavy, aby se jeho stav nezhoršil, také," přiznal trenér, že musel odpoledne pozměnit původní představu a nasadit Jiráčka, na němž bylo ovšem až příliš patrné, že v Hamburku nehraje a potřebná zátěž mu prostě chybí.

Teprve když po jedenadvaceti minutách Darida napřáhl a gólman Andersen musel jeho ránu zpoza šestnáctky likvidovat nadvakrát, probudily se olomoucké ochozy a český tým alespoň na chvíli s nimi. Do té doby vlastně jen sondoval, s čím protivník přijel a co v něm je.

Dánové si počínali obdobně, takže oboustranná opatrnost a snaha nedopustit se chyby logicky převládala. Pohyblivý Krejčí sice chvílemi zkoušel hru rozhýbat a vyzvat prudkými centry do pokutového území nebo přihrávkou spoluhráče k větší aktivitě, jeho snažení se ovšem s přílišným pochopením nesetkávalo. A protože po půlhodině zůstala i chybná rozehrávka hostů neztrestána, neboť rovněž Lafatovu ránu gólman Andersen vyrazil, drželi kompaktně působící Dánové bez problémů bezgólový stav.

Hlavně proto, že se dostávali k většině odražených míčů, měli navrch v pohybu, stejně jako důrazu a rychlosti, s níž chodili do soubojů. Přitom samozřejmě čekali na svou příležitost. Hlavně Cornelius hrající od 20. minuty se zafačovanou hlavou ji pokoušel, ale Čecha nevystrašil tolik, jako čtyři minuty před přestávkou Eriksen. Jeho střela mířící k tyči byla krajně nepříjemná, ale Čech si s ní bravurním zákrokem poradil.

Po Corneliově pokusu se pár minut po přestávce natahoval marně, ale nepříjemná střela naštěstí pro český tým těsně minula tyč. Dány ale pochopitelně povedené akce povzbudily a vyburcovaly k větší aktivitě.

Zvláště, když jim domácí obrana dopřávala až příliš volnosti a prostoru, čehož právě Cornelius využil. Po zblokovaném odkopu Sivoka a nejistém zákroku Kadlece se dostal k odraženému míči a nekompromisní bombou pod břevno nedal Čechovi šanci.

Trenér Bílek se pokusil zachránit situaci nasazením Rosického, ale všechno už bylo marné. Zvláště, když v 66. minutě přišel druhý úder. Příležitost Krohna-Dehliho sice stačil ještě Čech zmařit, ale vzápětí po rohovém kopu a hlavičce Kjaera mířící opět pod břevno kapituloval. Osamocený Sivok souboj s Kjaerem a Corneliusem samosebou zvládnout nemohl.

Střídání a závěrečné hektické úsilí Bílkova výběru se už proměnilo v jednu velkou marnost, kterou třetí inkasovaný gól jen završil. Obrana, která byla až dosud silnou zbraní českého celku, totiž zase trestuhodně vyhořela.

Gebre Selessie chyboval v přihrávce, Darida jen stínoval Zimlinga a ten přesnou střelou k tyči lekci udělenou domácímu výběru završil třetí brankou. Lekci sice napohled tvrdou, ale vzhledem k obrazu druhé půle zcela zaslouženou, neboť Bílkovo mužstvo po přestávce zcela vyhořelo. A nebýt Čecha a jeho několika bravurních zákroků, proměnilo by se utkání zřejmě v blamáž.