Článek
"Vlakem jsem jel naposledy tak před třemi lety, než jsem odešel z Dortmundu. Tam jsme ale na zápasy vlakem jezdili docela často," zavzpomínal Koller na svoje poslední zážitky s železnicí. "U nás jsem ale jel naposledy nějakou lokálkou na jihu Čech, ještě než jsem šel do zahraničí, takže už to bude hodně přes deset let," dodal.
To už byl vlak před Kolínem. Koller se natáhl ve své sedačce a začal shánět něco k snědku. Záhy se mu dostalo standardního sendviče, kávy a zákusku. "Ten vlak je dneska úplně někde jinde. Dokonce se sem i v pohodě vejdu," řekl dvoumetrový obr a vyrazil rozdávat podpisy cestujícím.
Největší poprask nastal, když se Kollerova mohutná postava s razítkem v ruce vydala na kontrolu jízdenek. Hned v prvním vagónu seděla skupinka německých studentů a českých studentek, kteří byli ze slavného fotbalisty doslova u vytržení. "Tohle jsem fakt nečekal, i když nám to průvodčí hlásil, že s námi jede Koller. Chodím na Borussii do kotle na jižní tribuně, o to větší je to šok," uvedl dvaadvacetiletý Matthias a Kollera si zuřivě fotografoval na mobilní telefon.
O Kollerovy autogramy byl obrovský zájem
"Představ si, kdo tady kontroluje lístky - ten fotbalista Koller," volala svým rodičům jedna ze studentek. Cestující v jednu chvíli na Kollera razítkujícího lístky namířili hned čtyři fotoaparáty, šest mobilních telefonů a žádali o další autogramy. "To je jak žákovská knížka," reagoval slavný "průvodčí", když se mu dostal do ruky k doplnění sešitek Kilometrické banky.
Po zkontrolování jednoho vagónu se Koller raději ambice stát se průvodčím vzdal a raději zamířil zpátky do bistrovozu. "Jo, tak z mladých holek ses zpotil?" pobavila přítomné hráčova manželka Hedvika. Koller už se po zbytek cesty do kontroly jízdenek raději nepouštěl a šetřil síly na další autogramiádu. V Olomouci na nádraží na něj čekalo přes 60 natěšených fanoušků a pro podpisy si přicházeli i další zájemci.
