Rubriky:

Ostatní

Maier: Kamarádi z Rapidu byli rádi, že za ně chytám

26. prosince 2007 17:38 - PRAHA

Po necelých třech letech se fotbalový brankář Ladislav Maier opět postavil mezi tři tyče v barvách Rapidu Vídeň. Jednačtyřicetiletý bývalý reprezentant sice už ukončil svoji aktivní kariéru, ovšem ve středu si v dresu slavného klubu zachytal na vánočním turnaji internacionálů v Edenu. Při setkání s kamarády vzpomínal nejen na fotbalová léta ve Vídni, ale i na to, jak v rakouské metropoli pracoval na stavbě, nebo se živil jako číšník.

Při loňské premiéře Rapidu na turnaji Maier chyběl, ovšem tentokrát už si tradiční klání ujít nenechal. "Vloni mě zvali, odmítl jsem, protože jsem jel s rodinou na chatu. Když jsem tam (do Vídně) potom jezdil, tak jsem z jejich hlasu cítil, že byli zklamaní, tak jsem to chtěl letos napravit. Kluci určitě byli rádi, že jsem přijel a chytám za ně. Oni ráno vstávali a přijeli z Vídně, chtěl jsem jim to oplatit, protože z Liberce to taky nemám daleko," řekl Maier v rozhovoru pro ČTK a deník Sport.

Populární brankář zažil ve Vídni nejlepší léta kariéry. Do Rakouska odešel v roce 1998 a během sedmiletého angažmá se stal klubovou ikonou. Dostal čestnou desku a společně s Antonínem Panenkou byli uvedeni mezi legendy Rapidu. "Ten klub je moje srdeční záležitost. Je to deset let, co jsem za něj nastoupil poprvé, stále na to velice rád vzpomínám. Získal jsem tam strašně moc přátel a kamarádů," uvedl Maier.

Maier vzpomínal na korektnost vedení 

S lidmi okolo klubu má prý stále nadstandardní vztahy. "Odcházel jsem tam v 32 letech a to angažmá se po všech stránkách vydařilo. Navíc vím, jak se ke mně zachovali v 35 letech, kdy jsem si utrhl vaz. Těsně před operací za mnou přišli prezident s manažerem prodloužit smlouvu. Bylo to oboustranné a těch přátel mi stále zůstalo mnoho," pochvaloval si.

Ve Vídni ovšem nepůsobil jen na zeleném pažitu, ještě před svým angažmá tam pracoval jako pomocný dělník a také jako číšník. "Tak to už je 15 let. Různé etapy měly různé kouzlo a různý vývoj. Dělal jsem tam i manuální práci a nestydím se za to. Pak jsem se oklikou před Budějovice dostal do Liberce a přes nároďák do nejslavnějšího rakouského klubu," zavzpomínal na rok 1998. Přesně o sedm let později, na konci své kariéry, se také dočkal vysněného mistrovského titulu.

Ve středu se Maier se svými kamarády opět potkal na hřišti. A brzy společně překonali svůj hlavní cíl - neskončit poslední. "Jsme rádi, že jsme se dostali daleko a postoupili ze skupiny. Nechtěl jsem skončit poslední, takže teď už můžu v klidu na pivo," vtipkoval Maier. "Doma jsem nahlásil, že se vrátím do tří hodin, to už teď taky nesplním. Vidím na klukách, jak jsou rádi, že se nám daří," liboval si.

Odchod z Liberce byl odlehčením 

Do branky se vrátil ve skvělé formě, hned ve skupině zdeptal střelce obhájců vítězného poháru, hráčů výběru Nike. "Chytá se mi moc dobře. Tohle jsou přesně ty turnaje, které mám rád. Moc se nebrání, brzo se dostaneš do zápasu," líčil Maier.

Během posledního půlroku změnil působiště. Po květnovém odchodu z pozice sportovní ředitele Slovanu Liberec na konci podzimu přijal nabídku Mladé Boleslavi a v ambiciózním týmu vede brankáře. "Pro mě je to hlavně odlehčení. Ta funkce v Liberci byla ke konci spíš už trápení, mrzelo mě, že na mě naházeli některé věci, za které ani Maier nemohl," uvedl.

Během půlročního odpočinku načerpal síly, hodně se věnoval také golfu. "Jsem vděčný, že mě Boleslav oslovila. Jsem rád, že mám práci, že vypadnu z Liberce a mám svůj cíl. Jsem spokojený. A jak jsem přišel až v průběhu podzimu, tak bych dál pokračoval. Už jsem klukům říkal, že se těším na 5. ledna do Nymburka, za to mě málem přizabili," dodal s úsměvem Maier.

ČTK

Zrušit


Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní